Déčko zažilo krásný týden. Ve středu vyhrálo svůj druhý zápas od roku 2018 co hraje 7.třídu! Tentokrát byl plnohodnotný, protože soupeř hrál se čtyřmi hráči. Před 2 lety byl soupeř ve třech. Céčko, stejně jako minulý týden, obrátilo nepříjemně se vyvíjející zápas a vyhrálo!
SK START Praha A vs. TJ Sokol Stodůlky B 10:5
Z utkání nemám žádné zprávy ani žádné foto. Když nepřijedu já, tak nikdo nic neposílá ani nereferuje. Soupeř byl ve třech a my v relativně silném složení, i když dva hráči ještě letos nehráli (David a Dan). Podle zápisu to vypadá, že naši borci odehráli skvělý začátek zápasu a náskok 3:0 si stále zkušeně udržovali a ke konci i navýšili. Moc toho k zápisu není, o to víc se vyřádím při popisce zápasu v 7. třídě, kde jsem nastoupil.
TJ Sokol Běchovice C vs. SK START Praha B 4:10
Do Běchovic odjela klasická letošní sestava: Dáša, Honza, Milan, Petr a Pavel. I tentokrát jsem dostal krátkou zprávičku od dopisovatele Honzy, která následuje. Ze zápisu mě zarazilo, že Dáša odehrála jen debl a pak už nic. Říkal jsem si, jestli se nezranila, nebo jestli pánové nerozhodli, že už za ně hrát nebude…
Nic takového se samozřejmě nestalo, jen při vidině dostatečného množství výborných hráčů nechtěla namáhat ruku, která jí stále pobolívá. Má nakonec z čeho, zatím odehrála všechny dvouhry v dosavadních zápasech (1. a 3. třída). Dáša tentokrát byla připravená střídat, ale k tomu nedošlo. V deblu s Honzou přejeli lepší dvojici 3:0 a protože Pavel s Milanem vyhráli také (3:1) bylo to po deblech 2:0. Hned první dvouhru prohrál Petr s Chmelíkem, ale pak už všichni vyhrávali až do stavu 1:7, kdy prohrál Milan s Farářem (2:7) a v následné rundě s tím samým hráčem prohrál Pavel (3:9). Hned následující bod urvali ještě domácí (4:9), ale byla to labutí píseň. Honza v pěti setech ukončil zápas.
Honzova reportáž:
Po první hladké čtvrteční výhře jsme hned po víkendu v pondělí vyrazili do Běchovic. Jejich hernu dobře známe z loňska a složení družstva bylo pro nás známé rovněž. Opět jsme se sešli v pěti hráčích. Tentokrát si pouze čtyřhru střihla Dáša. Dál byla připravena k případnému střídání. Ale hlavně, hlavně koučovala, což mě moc pomohlo. Milan zase zkusil odhadnout výsledek, tentokrát to netrefil.
Čtyřhry nám zatím jdou. Milan s Pavlem i já s Dášou jsme zápas zvládli, a osobně jsem velmi rád, že se s Dášou více a více sehráváme. K prvnímu singlu pak nastoupil Petr. Byla na něm vidět, zcela pochopitelná, nerozehranost a ve třech setech podlehl Davidu Chmelíkovi. Pak jsme se do toho ale opřeli a vyhrávali jednu dvouhru za druhou až do stavu 9:2. Pomalu se blížila devátá hodina večerní. Pálku už jsem měl v pouzdře a v hlavě pozdní večeři. To však předčasně. Pavel šel hrát s houževnatým Petrem Farářem a Milan s již bodujícím Davidem Chmelíkem. S Petrem na lavičce jsme se shodli, že oba tyto zápasy mohou dopadnout jakkoliv, a bohužel jsme měli pravdu. Bylo to jako na houpačce, nakonec ale oba naši prohráli v pátém setu. V tu chvíli jsme s Petrem vzali pálky zase do ruky. Petr šel na Petra, Faráře. Mě čekal, do té doby bez bodu hrající Richter, a také Honza. Na začátku svého singlu jsem byl dost ztuhlý, myšlenkami jinde. To se projevilo na průběžném stavu 1:2 na sety. Naštěstí mi dobře poradila Dáša. Čtvrtý a pátý set už byl zcela v mojí režii, a utkání jsme tak zdárně dotáhli 10:4. Věřím, že i Petr na druhém stole by svůj zápas zvládnul.
Prakticky celé utkání se neslo v pohodovém duchu. Maruška Brůčková požádala vyřídit pozdravy na Startu, byl to příjemný pinčesový večer. Ještě jsme na parkovišti krátce zhodnotili dohrané utkání, a střádali plány na to příští – zejména, co se čtyřhry a různých variant střídání týká. Příštím soupeřem nám budou, na domácích stolech, Stodůlky.
TJ Sokol Praha – Břevnov B vs. SK START Praha C 8:10
Otáčení nepříznivého vývoje zápasu se v céčku začíná stávat pravidlem. Možná to svědčí o vysokých morálních kvalitách týmu. Minule s Braníkem prohrávali kluci 2:6 a zápas otočili na 10:6. Tentokrát před poslední rundou naši borci prohrávali 6:8 aby nakonec poslední zápasy vyhráli a zápas skončil vítězstvím 10:8! Zápas drželi nad vodou pro náš tým dva osvědčení borci: Jitka H. a Dan. Jirka P. to měl 50:50 a jediný bod v zápase, ale asi ten nejdůležitější, si na závěr schoval Ivoš. Je pravda, že po utkání na síť napsal: “Tak to dobře dopadlo, akorát, že my dva s Jirkou P. sotva chodíme!“
Reportáž sepsal Ivoš, po zápase značně rozbolavělý, až v pondělí:
Tři čtvrtiny naší sestavy vypadaly opět docela silně: Dan, a Jirkové. Při pohledu na soupisku soupeře jsem nicméně i nyní očekával vyrovnané utkání. Po dvou vyrovnaných čtyřhrách bylo srovnáno 1:1.
S Danem jsme nad dvěma trávaři vedli 1:0, bylo to takové tahání, všechny sety o dva míčky, víc jsem kazil já, podlehli jsme. Naštěstí Jirkové vyhráli, po boji v pěti setech.
V prvním kole si Dan poradil s rychlíkem Ptáčkem, Jirka H. porazil Tomáše Pocze (Pištova syna) po vyrovnaném začátku se rozehrál. Jirka P. porazil po bitvě dokonce jejich jedničku Popelku! Já jsem zklamal s mladým trávařem Balouchem i přes podporu našich mladých (můj syn Honza se ženou Kamilou) v posledním setu. A vedli jsme 4:2.
Ve druhé rundě vyzrál mladý Pišta na Dana, jeho tráva mu nevadila a vše mu vycházelo. Jirka H. mne pomstil, byť se ztrátou jednoho setu. Popelkovi jsem vzal pouze set, utkání vypadalo vyrovnaně, hezky jsme si zahrál, bohužel bez bodu. A když ve vyrovnaném pětiseťáku podlehl Jirka P. Ptáčkovi, bylo srovnáno na 5:5.
Ve třetí rundě získali domácí navrch. Dan naštěstí po nervózním vyrovnaném boji porazil mladého trávaře pouze se ztrátou setu. Jirka H. bojoval s Pavelkou jako lev, v pětisetovém zápase nakonec o dva míčky prohrál. Já, již znaven, jsem nenašel na Ptáčka zbraň ani v jednom setu, a mladý Pišta vyzrál i na Jirku P. A prohrávali jsme 8:6.
Poslal jsem své podporovatele domů s tím, že již viděli mé tři prohry a nemusí vidět ještě čtvrtou. Možná to něco změnilo. A pak to přišlo: Dan po velké bitvě porazil Popelku (3:2), Jirka po vyrovnaném boji Ptáčka 3:1. A bylo srovnáno 8:8. Jirku P. již bolela kyčel, ale odhodlaně vstal, podíval se na mne a řekl: „Je to na nás!“ Vyhrabal jsem zbytky sil, začal přemýšlet, a hrál s Tomášem Poczem vyrovnanou partii, ve třetím setu jsem se ještě zlepšil, ve čtvrtém mu utekl a on pak rezignoval – 9:8. Vzápětí vedle Jirka, hrající na doraz, dorazil nešťastného Baloucha a zvítězili jsme 10:8, a mohli jít radostně na tramvaj. Toť vše, jen bych si postěžoval na bílý radiátor za stolem číslo jedna. Mohli by ho překrýt nebo přetřít tmavou barvou.
SK START Praha D vs. AC Sparta Praha N 10:6
Na zápas se Spartou jsme se sešli ve složení: Vikas, Mirek, Dušan, Martin a na střídání Ferda. Ten nakonec nastoupil do deblu s Dušanem. Mirek hrál s Vikasem a vyhráli lehce ve třech setech. Já debl nehrál, protože z kluků nikdo neumí hrát s levákem. Já, velký milovník čtyřher, jsem pak hrozně nešťastný, protože to prostě nefunguje. Možná by to Vikas zvládnul, ale s tím se zase bohužel nedomluvím. Anglicky ho jen pozdravím…
První dvě rundy byly navlas podobné. Vikas a já vítězství, Mirek a Dušan porážky. Já jsem tentokrát těžil ze svého servisu. Všem čtyřem soupeřům ze Sparty dělaly opravdu velké problémy, což se mi líbilo. Také ale všichni chtěli hrát stolní tenis a nesnažili se o žádné dloubání. Takže za mě spokojenost.
Po 10 odehraných zápasech byl stav 5:5. Bylo nutné, aby se někdo z dvojice Mirek – Dušan „utrhl“ a uhrál bod. A to se povedlo hned v další rundě. Mirek porazil Brunclíka 3:0, vedli jsme 8:6 a na stoly jsem nastoupil já s Vikasem. Hrál jsem s hráčem, který Spartu posílil až z Francie. Ztratil jsem s ním první set nejen svůj, ale čtyři sety se v celém zápase hrály jen právě v tomto utkání. Všech zbylých 15 utkání skončilo vždy 3:0, také zajímavé. Vikas svůj zápas vyhrál, a tak déčko slavilo výhru 10:6!
Mám rád statistiky, tak jsem se podíval, jak je to s vítěznými zápasy déčka. Tým vznikl, tedy začal hrát pražské soutěže v roce 2018. V první sezóně (2018-2019) z 20 utkání 16x prohrál 0:10, 2x 1:10, 1x 3:10 a 1x 7:10 (soupeř byl ve třech). Celkové skóre 12:200. V další sezóně bylo 19 utkání bez vítězství. V sezóně 2020-2021 prohráli naši hráči 3 utkání a přišel covidový zákaz hraní. V sezóně 2021-2022 to bylo 18 utkání a POZOR první vítězství 10:5. Odnesl to tým KST OBO, který však nastoupil ve třech a za déčko jsem hrál já. Další sezóna byla opět bez výhry. Takže toto vítězství je druhé od roku 2018. Tentokrát je ale plnohodnotné, protože soupeř přijel se čtyřmi hráči. Jen tak mimochodem skromně zmíním, že u obou vítězství jsem byl já…!
PEL – MEL
Dnes jsem zaznamenal jednu takovou věc, která se šíří jako nemoc. Občas se na internetu podívám na koláže výtvarníka Tomáše Břínka, alias TMBK. Někdy jsou koláže vtipné. Minulý týden s ním byl rozhovor a kde mimo jiné zmínil, že koláže, se kterými sbíral první lajky na Faceboku (v prostoru internetu se pohybuje už 14 let), by na stejné platformě už publikovat nemohl, během pár hodin by byla jeho stránka zablokovaná. „Kdysi jsem mohl udělat Hitlera, co přijde do pekárny a chce půlku Šumavy. Teď už ne,“ řekl digitální umělec a influencer.
Dnes ráno jsem v rádiu zaznamenal, že si povzdechl i skvělý a decentní moderátor, který však uměl hodit do éteru výstižný vtip, Marek Eben, že dnes už si musí dávat hodně velký pozor co řekne. Stalo se mu, že si na něj po nějakém typicky mírném a inteligentním „ebenovském“ vtipu, začali různí aktivisté stěžovat v tom kterém médiu. Pokud už někomu vadí vtipy Marka Ebena, tak už fakt nevím, co se děje. Neumím si představit v dnešní době vysílanou Českou sodu devadesátých let se Čtvrtníčkem nebo pořady Zdeňka Izera. Nejspíš by byli hned zastřeleni…