Pěkně dlouho toužil Martin porazit Slavoj a stále se to nedařilo. Konečně se to povedlo! A ještě v soupeřově herně! Céčko se výhrou v domácím zápase zase vrátilo na druhé, postupové, místo. Jestli to nebyla jen labutí píseň se uvidí v dalších kolech. Béčko smetlo rozdílem třídy druhý tým soutěže! V déčku za nás nastoupil poprvé další hráč ze zahraničí.
TJ Slavoj Praha C vs. SK START Praha A 8:10
Na Slavoj naši dorazili v sestavě: Ňéma, Martin, Martin a Martin. Debly byly jasné: mlaďoši a staroši hráli spolu. Zkušenost vyhrála jednoznačně 3:0 a dravé mládí po prohraných prvních dvou setech se vzepjalo k výbornému výkonu, a nakonec mladíci vyhráli 3:2.
První runda to byla naše krasojízda. Prohrál jen Martin R. s nadějným mladíkem, který v tomto zápase nakonec neztratil ani bod. Paradoxně právě Martin s ním hrál nejvyrovnanější partii a prohrál v pátém setu 9:11. Byla to škoda, protože při vedení 6:0 by se asi žádná zápletka nekonala. Vedli jsme 5:1 a hned první zápas druhé rundy Jirka vyhrál nad Petrem Bohumským 3:2 a stav byl 6:1 pro nás. Jenže pak se to dobře promazané soukolí nějak zadrhlo. Soupeř začal náskok snižovat a v polovině třetí rundy to bylo 6:6! Martin M. vyhrál, ale třetí runda končila stavem 7:7. V posledním kole Jirka prohrál s mladíkem, který nejspíš opravdu hrál velmi dobře, Slavoj vedl 8:7. O vítězný závěr zápasu se postaralo trio Martinů. Nejdříve MD srovnal na 9:9, MM nás dostal do vedení 9:8. V posledním zápase nás čekalo překvapení. Zápas se táhl časově dost dlouho a v důsledku pokročilé hodiny do té doby celkem dobře hrající David Pospíšil musel do práce, takže střídal. Jeho náhradník při vši snaze však na starého lišáka MR nestačil. A tak se Martinovi splnil již pár let trvající sen, porazit Slavoj. A že to bylo v jejich hale, byla jen třešnička na dortu.
SK START Praha B vs. TJ ABC Braník B 10:1
Braničtí k nám přijeli s TOP hráči soupisky. První čtyři ze soupisky byli připraveni znepříjemnit nám tažení za postupem. Nám chyběl Milan, který se odjel rekreovat mimo ČR. Takže nastoupila sestava: Dáša, Honza, Pavel a Petr. Debly mohly naznačovat, že to bude možná boj. Oba jsme vyhráli po tuhém přetahování 3:2.
Po jejich odehrání zarputilost hostů skončila a první a zároveň poslední bod uhrál soupeř za stavu 9:0 pro nás. Slabší chvilku si vybral Pavel, ale Honza vzápětí utkání nekompromisně ukončil. Nakonec, jeho komentář k zápasu je zde:
Ve čtvrtek 7. března nás na Střeláku čekalo, z mého pohledu, utkání roku. Braník je druhé nejsilnější družstvo soutěže a po velmi vyrovnaném prvním utkání na záběhlickém Hamru, kde, z důvodu totální rekonstrukce herny Za Mlýnem, Braník hraje svá domácí utkání, nás nečekalo nic lehkého. U soupeřů přijíždějících na Střelecký ostrov je vždy otázkou sestava a jak hosté utkání pojmou. Mnohdy se stane, že soupeř přijde ve třech hráčích se slovy: „s Vámi to stejně prohrajeme“, apod. Všechna čest tomuto soupeři, že utkání pojal prestižně a přijel v nejsilnější možné sestavě.
Do naší herny jsem dorazil relativně brzy, cca 40 min před oficiálním začátkem. To už tam byl Petr, a měl postavenou celou hernu (i s hadry na podlahu). Hned jsme toho využili k poctivé rozehře. Nedlouho po mě dorazila i Dáša, potom také Pavel. Když už se blížil čas začátku, začali jsme se o soupeře trochu obávat, jestli nezabloudili, ale naštěstí dorazili a utkání mohlo začít. Drobný technický problém s připojením svazového tabletu na Wi-fi, jsme vyřešili přes mobil a šlo se na čtyřhry.
Obě jsme vyhráli v pátém setu, akorát jejich vývoj byl úplně opačný. Petr s Pavlem vedli 2:0 a podle Pavlových slov to pak lehce podcenili, ale pátý set už pohlídali. Dáša a já jsme naopak v prvních dvou setech neměli šanci, dvojce Procházka – Vích byla lepší. Ve třetím setu jsme prohrávali už 2:6, v tu chvíli jsem se na sebe pěkně naštval. Odpálil jsem míček, dokonce nechtěně do soupeře, a po omluvě jsme set otočili na konečných 11:7 (v lize by to žlutou kartu zasloužilo). Ve čtvrtém jsme prohrávali, tuším už, 6:10. I díky několika šťastným úderům se mečboly povedlo odvrátit a set jsme nakonec zvládli na výhody. Soupeře to zjevně otrávilo natolik, že s Dášinou klidnou silou byl pátý set v naší režii, 11:2. To už branická čtveřice – Podrazský Tomáš, Procházka Ondřej, Vích Lukáš a Uhl (George) Jiří byla psychicky nalomená.
Hned v prvním kole dvouher jsme soupeře zlomili definitivně. Pavel zjevně zaskočil do té doby ve dvouhrách 100 % Uhla, Dáša nedala šanci Ondrovi Procházkovi, a i já s Petrem jsme svoje zápasy vyhráli. Rychle tedy 6:0 a jeli jsme dál. Dáša doslova „vymetla“ s Georgem, já si poradil s Ondrou Procházkou, který se mi před zápasem přiznal, že mě prý zná už od starších žáků. Chvíli jsem pátral v paměti, ale vzpomněl jsem si. Bude tomu tak 25 let, kdy on hrál v Michli a já na Slavoji. Petr musel bojovat s mladým Víchem – zápas zvládnul. Začal se i slyšitelně povzbuzovat, a dokonce radost z vyhraných výměn doprovázel zaťatou pěstí. Jeden čestný bod nechal soupeři Pavel, když prohrál s Tomášem Podrazským. Viděl jsem na vlastní oči pouze první dva sety, to byl stav 1:1. Pak jsem šel hrát svůj zápas s J. Uhlem. Popravdě jsem si myslel, že to Pavel dohraje, ale nestalo se, a tak jsem svůj zápas musel brát vážně. Soupeř mi začal vracet až moc mých úderů zpět a zápas se začal vyrovnávat. Naštěstí s radou, jako vždy, přišla Dáša, a zápas dopadl, z mého pohledu, dobře. Utkání skončilo ve 21:30h výsledkem 10:1.
Rozhodně to nebylo tak jednoznačné, jak celkový výsledek napovídá. Rozhodly vyhrané čtyřhry a první kolo dvouher. Soupeři jsme tak utekli na „nedostižných“ 12 bodů rozdílu v tabulce, protože jsou jen 4 utkání do konce soutěže a máme pochopitelně lepší vzájemná utkání. Teď už zbývá sezónu „jen“ v klidu dohrát. Po delší době jsem si opravdu pěkně zahrál. Všichni čtvrteční soupeři měli na obou stranách pálky softové útočné potahy, byly k vidění i pěkné výměny. Příjemné také je, že nejen Petrovi chodí pravidelně fandit jeho žena Markéta. Předseda Martin B. sice také měl zprvu v plánu dorazit na tento mač, ale kutilsko-měřičský přešlap ho stál výbornou podívanou.
Sláva našemu vítězství a výkonu, čest klukům z Braníka!
SK START Praha C vs. TJ Sokol Michle E 10:6
Čekal nás zápas se suverénně posledním týmem páté třídy. U nich jsme vyhráli 10:3, Dan tam neprohrál, Ivo, Radek a Jirka P. prohráli jednou. V tomto domácím zápase nám chyběl zraněný Radek a na služební cestě zevlující Ivoš. Jirku nahradil Jirka. Jo a musel jsme nastoupit já.
Po deblech to bylo 1:1. Já s Danem jsme nastoupili proti zřejmě slabší dvojici Rattayů a vyhráli lehce ve třech setech. Jirka s Adamem měli dvojici zkušenější a zřejmě lepší než my.
V prvním singlu nastoupil Dan proti hráči, kterého u nich vyklepl lehce 3:0, ale doma s ním bojoval na pět setů a neúspěšně. Je to už poněkolikáté, a nejen v případě Dana, kdy naši hráči venku hrají mnohem lépe než doma. V této rundě prohrál ještě Adam. Já a Jirka H. jsme porazili své soupeře lehce. Bylo jasné, že tito dva u nás nevyhrají ani jeden zápas, takže bylo nutné, aby někdo porazil soupeřovu jedničku a dvojku.
Ve druhé rundě se to povedlo hned Adamovi po boji vyhrál nad soupeřovou jedničkou 3:2. Mohlo se to v dalším zápase povést i mě i když začátek zápasu tomu nenapovídal. Soupeř vedl 2:0, pak jsem změnil úplně taktiku. První dva sety jsem se snažil hrát otevřenou hru, jenže soupeř, ač o pět let starší než já, spinoval z každé pozice a pohyboval se jako mladíček. Znám ho už léta, vždycky takhle hrál. Takže jsem dramaticky zkrátil každý servis a hru celkově a najednou byl poloviční. Srovnal jsem na 2:2, jenže! Opět přišlo to, co v této sezóně už několikrát. Zřejmě k již známému „Hronovu servisu“ budeme muset přiřadit ještě „Bažlejovy páté sety“! Zase jsem dorovnal stav po vedení soupeře 2:0, soupeř musel být alespoň minimálně „dole“. Místo abych ho v pátém setu dorazil, tak mu na začátku pátého setu, jak se říká, dám čuchnout díky svým nesmyslům a chybám a už se vezu! Jirka a Dan porazili soupeřovy slabiny a vedli jsme 6:4.
Hned první zápas třetí rundy jsem prohrál se soupeřovou jedničkou lehce. Vůbec jsem nenašel na soupeře žádnou taktickou variantu. Následné tři zápasy jsme vyhráli. Jirka po boji šmiknul spinaře, Adam a Dan porazili hráče, které byla povinnost porazit. Dan ve svém zápase nasadil soupeři nulu a já si tak vzpomněl na Honzu Adáška, pro kterého to bývala libůstka. Vedli jsme 9:5 a bylo jasné, že spějeme k vítězství, protože nebylo možné prohrát s nejslabšími hráči soupeře.
Nakonec k tomu nedošlo. V poslední rundě sice v zápase jedniček prohrál náš hráč, ale v následném duelu Dan překvapil spinaře, mě a možná i sebe, a soupeře přejel ve velkém stylu 3:0. Vyhráli jsme tento zápas po boji, citelně chyběli Radek a Ivo. Protože TTC prohrálo s první Spartou, vrátili jsme se na druhé, tedy postupové, místo. Na jak dlouho to bude uvidíme. Spartu už neřešme, ale TTC i El Niňo hraje poslední čtyři zápasy s týmy z konce tabulky. Nás ale ještě čeká nevyzpytatelná Elizza a hlavně venku El Niňo. Uvidíme. Kdyby se mělo rozhodovat na Niňu, zkusil bych přemluvit Milana a Pavla. Obávám se však, že k tomu nedojde.
TJ Sokol Břevnov D vs. SK START Praha D 10:3
Na zápase jsem nebyl, kluci hráli v sestavě: Vikas, Dušan, Mirek a poprvé nastoupivší Ali. Náš nový spoluhráč z Egypta. Debly byly rychlé, naši hráči neměli šanci. Dva body uhrál Vikas a jeden přidal Mirek. Nakonec mě trochu mrzí, že jsem nehrál. Mohl jsem šmiknout Josefa Zábranského. Bohužel jen jmenovce toho známého hráče Bohnic.
A nakonec perlička
Chtěl jsem jít s dobou, a tak jsem reportáž z utkání céčka zadal umělé inteligenci. Když IA umí napsat diplomovou práci, proč by nezvládla i toto. Zadal jsem, že chci jak reportáž, tak článek. Popsal jsem velmi podrobně situaci se všemi náležitostmi, podrobnostmi a stolně-tenisovými idiomy. No, myslím, že se novináři nemusí bát o práci. Dostal jsem čtyři různé verze a ani jedna neodpovídala skutečnosti. To číst někdo, kdo na tom utkání byl, tak by si musel říct, že musel být tak ožralý, že si nic nepamatuje!