Dva naše týmy čekali soupeři z klubu TTC Rebel, což je ještě loňský Hamr. Družstva tohoto klubu, až na jednu výjimku, po půlce seděli na dnech tabulek. Jenže v zimní přestávce velice vydatně posílili – áčko o tři hráče. Kvalitu mají dva hráči se zkušenostmi z 1.ligy. Těmito příchody se ale posunuly všechny soupisky a rebelští najednou začínají vyhrávat. Z původně očekávaných sestupujících se rázem stávají družstva středů tabulek, ne-li více.
Konec týdne v neděli našeho času byl tragický pro všechny, kteří milují sport jménem basketbal. Věřím však, že smutnili i sportovci vyznávající i jiné sporty. V Americe, při přeletu na zápas v basketu žákyň, se zřítil vrtulník, na jehož palubě byl jeden z nejlepších basketbalistů historie, Kobe Bryant! Zahynuli všichni na palubě, všech 8 lidí. I když jsem pinkálista, jako mladý jsem basket hrával, po revoluci při dostupnosti přenosů z NBA, jsem svůj druhý oblíbený sport často sledoval. Kobeho jsem znal a sledoval jeho výkony. Ale hlavně můj syn Martin, tč. novinář, hrával léta za Spartu basket, dokonce dorosteneckou 1. ligu a Kobe ho provázel celým jeho životem od žáčků. V současné době, jako zaměstnaný člověk s rodinou má čas jen na amatérské hraní. Jsem rád, že je členem basketbalového oddílu SK Start Praha v pražském přeboru. Poslední zápas hrál Start s Michlí a vyhráli. Syn to bral jako poctu Kobemu a také dle slov trenéra to vítězství „udělal on“. To byl první počin jak vzdát hold svému idolu. Druhým byl nádherné Martinovo vyznání, oslavující tohoto skvělého baskeťáka a sportovce. Nedalo mi to, a musel jsem se podělit o dojemný článek. Kdo má zájem najde ho v sekci Pel-mel. Článek má nadpis: Bigger Than Basketball (Větší než basketbal) a pro neznalé připojuji, že Kobe hrál s číslem 24 a měl přezdívku Mamba.
Mimochodem, když autor vyjmenovává basketbalové idoly, které měly generace před Bryantem, například: Jordana, Abdula-Jabbara a další, tak jsem si uvědomil, jaká generace jsem vlastně já. V 18 letech, bez možnosti se vůbec něco dozvědět o sportovcích nejen ze západní Evropy, ale i USA, jsem obdivoval Brabence, Hrašku, Kropiláka…
V Pel-mel ještě čerstvě najdete otevřený dopis šéfredaktora Reflexu Marka Stoniše, který pojednává o zlovůli jednoho starosty jedné pražské části (Noc dlouhých pravítek). Marek Stoniš má své editorialy v Reflexu famózní. Občas do Pel-mel umístím další.
TTC Rebel A vs. SK START Praha A 10:2
Za normálních okolností, resp. okolností platných ještě v prosinci 2019 by toto utkání byla procházka růžovým sadem. Ostatně tak tomu bylo i v první půli, kdy jsme doma se stejným soupeřem vyhráli naopak my 10:2. Přelomem roku se vše změnilo a jednička soupeře z první poloviny se stala dobrou pětkou. Rebel totiž v průběhu pauzy posílil na všech čtyřech pozicích áčka. Přišli dva borci se zkušenostmi z první ligy: Jakub Němeček a Aleš Hanl. Oba hráli v Německu, ale jejich klub to v průběhu rozehrané soutěže zabalil a tak přijali možnost hrát 1.třídu…
Dále se v sestavě objevil cizinec z Asie a T. Dorko, který v půlce utekl z Michle, kam přestoupil asi před třemi lety z Hamru, což je dnešní Rebel. Tvrdím, že pokud by Rebel hrál v této sestavě od prvního kola, hraje o postup. Takhle do konce roku 2019 se krčil na beznadějně posledním místě. S tímto týmem se bez problémů zachrání.
Naši hráči byli z porážky rozmrzelí a polovička týmu v emocích „končila s pinčesem“. Prohrát s prvními dvěma jmenovanými ale není žádná tragédie. Oba jsou výkonnostně úplně někde jinde. Asiata neznám, ale Dorko třeba vloni s našimi kluky neprohrál. Zato teď si to vynahradil a ty dva body našim „daroval“ právě on.
Rebel nebude mít problém se záchranou, my musíme soustředit naši pozornost na týmy pod námi a v naší blízkosti a ty porazit. Jestli prohrajeme s Elizzou, Michlí, El Niněm – vezmi to čert. Ale takoví: Sparta, Olymp, Slavoj, Nusle – to musí být naše cíle!
TJ Sokol Michle F vs. SK START Praha B 2:10
Do Michle jsem se jel podívat. Chtěl jsem vidět tu naši úžasnou sestavu, která by ve třetí třídě neměla konkurenci, a pokud by hrála stále byl by to postup bez ztráty kytičky.
Při příchodu do haly se mě ikona Michle, Standa Haralík, ptala v jaké sestavě nastoupíme. Když jsem mu to sdělil, začal se smát a všem příchozím hráčům týmu, který proti nám měl hrát, sděloval, že to dneska projedou. Dobrák! Dobré povzbuzení vlastních hráčů!
Odešel jsem po deblech, které jsme oba vyhráli. Vzhledem k tomu, že soupeři uhráli první bod za stavu 8:0 pro nás to asi žádné velké drama nebylo. Honza P. se opět zhostil role reportéra, takže si o utkání přečtěte níže.
„K dalšímu utkání si béčko zajelo do, v Praze velmi tradiční, herny v Michli. Herna se nachází v tamní sokolovně, kde se jako by zastavil čas. Novinkou bylo „nové“ osvětlení a vchodové dveře, jinak vše zůstalo a zůstává tak, jak si pamatuji z dětství. Tradiční zůstává i absence umístění ohrádek oddělujících od sebe jednotlivé hrací prostory. Domácí se nacházeli na 8. místě průběžné tabulky a my jsme přijeli v takové sestavě, abychom domácí nepustili výše. Sestava Martin R. a tři Honzové: A. + B. + P. Na začátek utkání nás přijel podpořit i náčelník Martin B., prý aby se podíval na pěkný stolní tenis. Michle nastoupila v mladé sestavě: J. Hrdlička, V. Kubeš, Z. Valeš, a z pohledu data narození to „kazil“ M. Veselý (má sendvič na obou stranách pálky).
Čtyřhry jsme obě vyhráli. Honzové A. + P. neměli problém s párem Kubeš, Veselý. Martin R. s Honzou B. museli otáčet zápas ze stavu 0:2, aby dvojici Hrdlička, Valeš „smázli“ 14 v pátém – byl to boj nervů se šťastným koncem. Začínám Martina R. podezřívat, že si ve čtyřhře chce hodně zahrát, resp. zahrát pět setů. Stejně takhle jsem s Martinem hrál čtyřhru minulý týden doma se Žižkovem. První dva sety „nechat“ soupeři a pak otáčet.
Ve dvouhrách jsme soupeři pustili dva bodíky. Honza B. prohrál s V. Kubešem – zápas jsem neviděl, neboť jsem hrál na vedlejším stole. A potom ještě Honza A. podlehl v pátém setu Z. Valešovi. Honza A. ne zcela zkrotil své útočné forhendové vášně, a dost výměn prohrál až přílišným riskem z prvního úderu. Z mého pohledu nejlépe z domácích hrál J. Hrdlička, který Martina R. a mne trápil v pětisetových zápasech, které jsme sice oba vyhráli, ale soupeř hrál dobře. Naše forhendové spiny vracel ze střední zóny, a byl schopen i zaútočit.
Za dvě hodinky bylo hotovo. Celkově tedy 10:2 pro nás a tři body do tabulky. Tak co, náčelníku, už jsme zachráněni J? S Honzou A. jsme si hned po utkání před sokolovnou domluvili trénink, kde budeme, oba, trénovat bekhend, který potřebujeme jako sůl! Příště soupeři ukážeme, co jsme natrénovali.“
SK START Praha C vs. TTC Rebel D 9:9
Céčko poprvé v sezóně, po dvou porážkách v první půli, také poznalo pocit remízy. Tým měl za soupeře, stejně jako áčko, družstvo Rebelu. Ten naši borci porazili v první půli 10:2 na jejich půdě. Jenže zafungoval tzv. „Zákon padajícího …. (výkalu)“. Příchodem hráčů do rebelského áčka posílily další týmy v nižších třídách. Rebelové byli, snad s výjimkou jednoho týmu, všude na padáka. Na konci sezóny už to tak černě u nich nevidím.
Do soupeřova déčka „spadl“ mladý hráč Rašek, který hostuje v Rebelu ze Sparty. A ten šmiknul všechny naše hráče. Jen s Ivošem měl práci a vyhrál se štěstím v pátém setu. Právě Ivo mi k zápasu poslal svoje postřehy:
„Tak máme první remízu, utkání bylo zkrátka vyrovnané. Patrik (2,5) s Radkem (2,5) vybojovali téměř ztracenou čtyřhru s lepší dvojicí, zatímco já (3) s Adamem (1) jsme díky hlavám a nerozehranosti prohráli zápas, jež se první dva sety zdál bezproblémový. Měli jsme i trochu smůly a vyházeli jsme si to.
No, a singly: Adam bojoval jako lev, bohužel porazil jen jejich čtyřku, ta byla objektivně výkonnostně slabší. S ostatními třemi jsme ale měli velké problémy všichni, často bylo slyšet: To je k nevíře, Ty kráso, též ze strany Radka i moje sprostá slova padala. Scházel tam kouč, naštěstí ho zaskočil Patrik, a díky jeho postřehům a radám jsem vybojoval svůj druhý bod s Novákem.
K soupeřům: Rašek – mladý levák, hbitý útočník, pral jsem se s ním 5 setů, porazil nás všechny. Nosek – předrajvoval Patrika i Adama, s ním to bylo vyrovnané, utekl jsem mu až v pátém setu. Novák – jeho den, vyhrál o dva míčky nad Radkem i Adamem (oba dva vedli nad ním 2:0). Courton – bohužel ve čtyřhře nekazil, v singlech jsme ho přehráli bez problémů. Toť vše.“
Současná situace v 5. třídě je taková, že postup nejspíš unikne. Už by se nesměly ztratit body s nikým, kromě prvního Střížkova (ten nejspíš do konce sezóny neprohraje) a museli bychom porazit doma Veterány. Tento cíl však přinášel neustálý stres v tom, jestli se vyhraje a stále jsme se snažili stavět ty nejlepší. Někteří naši spoluhráči by si při současném systému vůbec nezahráli. Jsem rád, že na můj popud nakonec všichni členové céčka upustili od „postupu za každou cenu“. Budeme dávat víc příležitostí dalším hráčům ze soupisky. Třeba se i tak už neprohraje a třeba se postup bude slavit. Ale takhle mi to připadá smysluplnější. Je pravda, že i kdybychom byli vprostřed tabulky, přání porazit první dva týmy tady pořád je. Jenže chybí nemocný Jirka. Kdyby byl zdravý, tak i ten dosud suverénní Střížkov by ze Střeláku odcházel spráskaný jako pes! Mají tam hráče, který to má zatím 38:0, ale Honza P. by ho tutově porazil a na rozehraného Jirku bych si nejspíš také vsadil. Takhle bez Jirky jsme schopní doma porazit asi jen Veterány.
Je také otázkou, jak by to vypadalo příští rok ve čtyřce. To by se zase hledaly nějaké posily? Další hráči v pořadí by si nezahráli. Nebo by se to nechalo na „klasické“ sestavě céčka s náhradníky. Jenže to by pak tým „seděl“ celou sezónu na posledním místě, a to není nic příjemného. Zažil jsem to ve třetí třídě někdy před pěti lety, když nemohl hrát Honza A. Je to docela stres, když víte, že si jdete pro nakládačku.
SK START Praha D vs. TTC Elizza Praha L 0:10
Co napsat nového, či jinak? Snad jen to, že tentokrát byly naprosto všechny zápasy soupeřem vyhrané ve třech setech. A také to, že nikdo z našich hráčů nechytil nulu!