Tak nám začala druhá polovina soutěží. Áčko se předvedlo v dobré formě a Káfa ve špičkové! Hoši uhráli remízu v Bohnicích. Béčko odehrálo svůj zápas v Čakovicích ve stejné sestavě jako proti tomuto soupeři doma. Céčko opět prohrálo a pomalu se nejspíš smiřuje s vyhlídkou 6. třídy. Týden končil úžasnými prezidentskými volbami…
Slovan KST Bohnice A vs. SK START Praha A 9:9
V novém roce už začal hrát Petr J., takže to je zase trochu veselejší. Sice nás všechny ujišťoval, že to jde jen zkusit, ale nakonec přispěl dvěma body a navíc tím rozhodujícím devátým. Chtěl se rozehrát v pondělí (zápas v úterý), jenže to mělo na Startu zápas céčko a malá tělocvična v pondělí k dispozici není. Já nabízel pátek, jenže to se nikomu nechtělo, tak jsem tyto páteční hodiny věnoval lukostřelcům.
Sestava byla bez Martina, který šel v pondělí pomáhat béčku. Byl to první zápas po Vánocích a nikdo netušil, co ten výpadek s formou hráčů udělá. Řekl bych, že skoro nic. Snad jen to, že sladké nicnedělání nadělilo superformu Káfovi. I když u něj se asi i o Vánocích nedá mluvit o nicnedělání. Předběhnu sled událostí a prozradím, že na Bohnice dělal čtyři body a sám to okomentoval slovy, že si nepamatuje, kdy měl v divizi 100%.
Začátek zápasu nebyl vůbec standardní. V Bohnicích se začíná v 19:15, ale Petr J. dopředu hlásil, že bude mít větší zpoždění a že to vidí tak na osmou. Tak se začalo trochu spekulovat s čekačkou a následným natahováním zápasů s tím, že se oželí debl a Petr se napíše na poslední místo v sestavě.
Nakonec nic nebylo třeba. Soupeři se zachovali úžasně sportovně, když evidentně chtěli, aby se zápas rozhodl za zeleným stolem. Takže se se zahájením zápasu čekalo až do příchodu Petra. Osobně si myslím, že na tom, že se čekalo, měl také podíl náš ještě loňský spoluhráč Míla. To je pak radost hrát zápasy. Ale i my taková gesta umíme. V loňské sezoně jsme na to samé přistoupili v divizi na Spartě. Tam se také hodinu čekalo na mladého Panáka, protože potřeboval mít odehraný alespoň jeden zápas, aby nebyl vyškrtnut ze základu soupisky. Jen nevím, zda to tehdy Sparta ocenila.
Po deblech to bylo 1:1, když Petr J. s Káfou vyhráli lehce 3:0 a Dan s Petrem K naopak prohráli. Dan neměl svého parťáka Martina, tak to asi nešlo.
Káfa hned v první rundě začal svůj famózní večer tím, že porazil Mílu. Po čtyřech zápasech singlů to bylo 3:3. Další čtyři zápasy a stav 5:5 jasně hovořil o velmi vyrovnaném průběhu zápasu. Začátek další rundy byl nadějný, David porazil střídajícího hráče a Dan svůj zápas také vyhrál, takže jsme vedli 7:5. Soupeř díky bodům svých dvou nejlepších hráčů v zápase srovnal na 7:7 a co víc, zápas bohničtí otočili na své vedení 9:8. K poslednímu zápasu nastupoval Petr J.
Celé utkání, tak jako vždy, zprostředkovával svými reportážemi na vocapu Káfa. Co ten všechno stihne – čtyři body, vyhraný debl a ještě skoro laufrovské reportáže! Jedna z posledních informací zněla: „9:8, o remízu Petr J. vs Maršík“. Na to přišel od Martina obrázek čtyř zaťatých pěstí, aby po vteřině ještě dodal: „Snad se nepo“ a dva zdvižené palce. Petr se evidentně nepo, protože soupeře přejel ve třech setech a potvrdil naši remízu na stolech soupeře.
Výsledek je nejspíš spravedlivý. Hlavně z toho důvodu, který jsem popsal v úvodu. Připadalo by mi kruté, kdyby na nás soupeř tak dlouho čekal a my ho ještě za to šmikli. I když zase na druhou stranu, gesto bylo krásné, ale jak se říká: „ve hře neznám bratra“. Vloni na Spartě jsme udělali také gesto a Sparta nás vyprovodila 10:6. Zápas byl ukončen ve čtvrt na dvanáct. To je možná rekord.
TJ Avia Čakovice F vs. SK START Praha B 4:10
Aniž bych to nějak plánoval, tak se mi podařilo na Čakovice postavit úplně stejnou sestavu, jaká byla, když jsme s nimi hráli u nás doma. Postavil jsem to nejsilnější, co v béčku lze: Honzové, Martin a Jirka. A není to poslední taková sestava v sezoně, tedy alespoň doufám. Soupeř měl dva stejné hráče a dva „nováčky“, u nás však byl ve třech.
Kromě nového obranáře jako druhý nastoupil Martin Peršl, který ve Startu strávil kdysi také pár let. Pohodář, zápasy proti němu měly náboj, byly i přesto hrány v přátelské atmosféře. Na zápase jsem byl přítomen jako náhradník.
Po deblech 1:1, Martinovi s Jirkou to moc nejde, zato Honzové bez problémů zvítězili. V prvním zápase si Martin pěkně (i podle svých slov) zahrál na obranu, když velice často využíval bekhendový spin. To si moc pochvaloval, ten trénink bekhendem. Honza A. po velikém, pětisetovém boji vyšel vítězně ze zápasu s Martinem Peršlem. Krásný zápas plný učebnicových výměn dvou útočníků. Honza P. bez problémů zvládl svůj zápas s hráčem, kterému bylo v tomto zápase čakovickými určeno místo čtyřky. K poslednímu zápasu rundy nastupoval Jirka tak, jak ho z poslední doby znám. První dva sety z jeho strany famózní, v obou vedl ohromným rozdílem a i když soupeř v závěru vždy trochu korigoval, vypadalo to na procházku růžovým sadem. Jenže od třetího setu začal Jirka blbnout, ztratil pár jasných míčků a už se nesrovnal do fazony ze začátku zápasu. Soupeř ve zbývajících třech setech nechal Jirkovi vždy uhrát devět míčků a to bylo vše. Jíra ztratil vyhraný zápas.
Ve druhé rundě hned prohrál Martin s čakovickým Martinem. A zase moc hezký zápas, oba útočili, spinovali a spíš štěstí se přiklonilo k soupeři. Honzové své zápasy vyhráli bez větších problémů. Jirka šel na obranáře a já si říkal, že zase přijde rezignovaně znějící prohlášení Jirky: „No jo, tráva, tak to nevyhraju“. Kupodivu nic takového nezaznělo a kupodivu Jirka hrál velice dobře takticky na trávu, vůbec jsem ho nepoznával. Bohužel to, po prvním vyhraném setu, k vítězství v zápase nestačilo. I když, kdyby Jirka vyhrál druhý set (10:12), kdo ví…
Stav zápasu po deseti zápasech byl 6:4 pro nás a nevypadalo to, že by mohl být už konec. Zvláště když Jirka měl hrát s výborně hrajícím Martinem Peršlem. Jenže Martin s Honzou A. své zápasy vyhráli shodně a celkem lehce 3:1. Následně Honza P. vůbec nedal žádnou šanci obranáři a dělal si s ním, co chtěl. Závěrečný zápas (už to mohu napsat – žádné překvapení) Jirky s Martinem byl svým průběhem zcela neskutečný. Někdy tomu pinku přestávám rozumět. Náš Martin před zápasem Jirkovi říkal, že mu bude čakovický Martin vyhovovat, ale já to bral spíš jako určitý typ povzbuzení. Do té doby nádherně hrající soupeř si najednou vůbec nevěděl rady s Jirkovou typickou hrou – jistý kontr po celém stole a závěrečné údery po lajnách. Ale VŮBEC!!! První set Jirka vyhrál 11:1, ve druhém vedl 9:1, soupeř zkorigoval na porážku 6:11. Teprve ve třetím setu to bylo trochu vyrovnanější, ale Jirka zkušeně hlídal zisk setu – 3:0 a konec zápasu.
SK START Praha C vs. TJ Pankrác E 4:10
Utkání, kde osm z celkově 15 zápasů skončilo po pěti setech. Bohužel jen ve dvou případech v náš prospěch. Vím, že na „kdyby“ se nehraje. Ale kdyby, čistě teoreticky, všechny tyto zápasy se otočily v náš prospěch, tak to bylo po odehrání 13 zápasů 9:4 pro nás a ne pro soupeře. Opravdu někde se mohlo štěstí přiklonit k nám a nebyl by to tak jasný výsledek s týmem, který pátou třídu vede bez porážky.
Na zápase jsem nebyl přítomen, takže soudím jen ze zápisu, ale také z referencí od Heleny a Ivoše. Budu se opakovat, ale skutečně jsem nepředpokládal, že tým, který projel šestou třídou jako nůž máslem, bude mít takové problémy o soutěž výše. Ano, v pěti zápasech jsem pomohl já a ve čtyřech Patrik, ale jinak si to céčko vybojovalo samo. Letošní sezona už je víceméně ztracená. To bychom od teď museli hrát pravidelně já s Patrikem. Helena mě o to dokonce požádala. Má to však několik „ALE“. I přes účast nás obou není nikde jisté, že by se to udrželo. Možná bych já zvládnul nastoupit ve všech zbývajících zápasech, ale Patrik určitě nikoliv a to už by bylo znát. Páťa se zahleděl do politiky a pinec šel na vedlejší kolej. On sice říká, že ne, ale vzápětí mi vyjmenuje termíny, kdy určitě nemůže nastoupit ani za béčko. A že jich je.
Dalším mínusem je, že by tím pádem nemohli hrát hráči, kteří si pětku vybojovali. Minimálně by nehráli tak často a to je škoda. Mohou po sezoně říkat, že si vyzkoušeli pátou třídu. Někteří snad i uznají, že na takovou soutěž nemají, i když před časem chtěli koupit čtvrtou. To by tito hráči museli chodit trénovat a nehrát si na mrtvého brouka, když rozesílám prosby, aby šel někdo trénovat.
Tak se prostě sestoupí a alespoň bude na další sezonu nový reálný cíl – znovu postoupit! Vím jaké to je zachraňovat soutěž pomocí hráčů s vyšší výkonností. Takhle nám před třemi lety pomohli zachránit trojku Martin s Káfou a stejně jsme následující rok spadli.
A z jiného soudku na závěr
Minulý týden se v tisku objevila zpráva: Na dálničním odpočívadle nedaleko saského Lipska se v noci na úterý stal obětí přepadení český řidič nákladního vozu. Podle listu Mitteldeutsche Zeitung jej neznámý pachatel přepadl, zbil a oloupil. Šestadvacetiletý Čech musel být převezen do nemocnice. Oficiální zpráva se vyhnula identifikaci pachatelů.
A já na to:
Jaké přepadení? Jednalo se o intenzivní kontakt s pákistánským docentem filologie a afghánským inženýrem, kterým sekundoval doktor práv z Eritreje. Prostě multikulturní obohacení, tak laskavě pište, jak to bylo ve skutečnosti a ne o nějakém přepadení.