Otevřený dopis Marka Stoniše žákům Základní školy Fr. Plamínkové v Praze 7
Milé žákyně, milí žáci, jistě jste zaznamenali, že pan starosta naší pražské čtvrti Holešovice Jan Čižinský odvolal ředitelku Vaší školy Jarmilu Macečkovou. Bavíte se o tom doma s rodiči, mezi sebou ve škole o přestávce. Část rodičů Vás, žáků školy, sepsala petici proti odvolání paní ředitelky, nesouhlasí s ním také učitelský sbor, který paní ředitelka za léta, kdy Vaši školu vedla, dala dohromady.
Pan starosta Čižinský, i když se chlubí, že byl kdysi učitel, udělal zlovolnou chybu. Přestože proti odvolání ředitelky byla většina školské rady, pan starosta nedbal jejího doporučení a na ředitelku Macečkovou zaútočil. Neohlížel se ani na to, že máte vynikající výsledky v jazycích a Vaše škola dosahuje nadstandardních výsledků v úrovni klasického vzdělání. Paní ředitelka totiž bránila podlehnout módnímu tlaku a zavést na Vaší škole moderní novoty ve vzdělání.
A právě ty se panu starostovi Čižinskému a jeho kamarádům, kteří už šestým rokem ovládají radnici naší krásné čtvrti, moc zamlouvají.
Až tedy přijde do Vaší školy nový ředitel, a on přijde, protože Vaše současná paní ředitelka se do nového konkursu logicky nepřihlásila, možná se vám některé novinky budou zdát příjemné. Třeba Vás noví učitelé, a oni noví přijdou, ne že ne, nebudou nutit dělat domácí úkoly, protože to je moc stresující. Možná Vás ani nebudou nutit chodit v určitou hodinu do školy, to přece taky zbytečně nervuje a okrádá mladého člověka o potřebný odpočinek v podobě spánku. A známky jako hodnocení žáka? Proč Vás vystavovat traumatizujícímu soutěžení, vždyť známkování je přežitek, jenž v mladém člověku stejně neodkryje a nijak nerozvine jeho kvality, přednosti. A školní uniformy, které jste až dosud, milé děti, nosily? To je přežitek z dob Rakouska-Uherska. Pryč s ním!
Na druhou stranu budete kvůli lásce pana starosty Čižinského k zelenému aktivismu všeho druhu vynikat ve vědomostech, které dnes hýbou světem. Zástupci nejrůznějších neziskových organizací, jež žijí z daní Vašich rodičů, pokud tedy nejsou také zaměstnanci neziskových organizací, Vám budou pravidelně vysvětlovat, že do deseti let naše planeta shoří a Vy s ní, že jedinou záchranou současné Evropy jsou muslimští uprchlíci, jimž v jejich vlasti ubližují a kteří nám přišli rozšířit nové obzory o kulturní, civilizační a kulinářské obzory. Hodní jsou oni, zlí jsme my, protože jsme bílí.
Také Vás budou učit udávat všechny, kteří si myslí něco jiného než pan starosta a jeho kamarádi. Vyvinou k tomu mnoho výukových programů. Například o tom, jak rozpoznat a hlásit šíření nesprávných názorů a postojů na internetu.
Milí žáci, pokud budete mít štěstí, vysvětlí Vám rodiče nebo prarodiče, že ne vše je tak černobílé, nebo spíše rudo-zelené, jak Vám pan Čižinský a jeho kamarádi vykládají ve škole.
Rozhodně za patnáct let neshoříte ani Vás nesmete kvůli stoupající hladině moří přílivová vlna. Až vyjdete ze školy, budete mít jiné problémy: kvůli lidem typu pana Čižinského a jeho kamarádů si nebudete moci pořídit byt, zaplatit elektřinu (bude z obnovitelných zdrojů, takže pětkrát dražší než ta zlá, klasická), koupit auto, kterážto komodita bude kvůli přechodu na elektřinu dostupná jen hrstce vyvolených. A také budete mít problém dostat se na nějakou prestižnější vysokou školu, protože progresivistické myšlení ve školství je sice cool, ale produkuje poněkud nekonkurenceschopné jedince. Pokud tedy za kariérní vrchol nebudete považovat zaměstnání v neziskové organizaci Vítejte, uprchlíci.
Milé děti, je mi Vás a Vaší školy líto o to víc, že žiju ve stejné čtvrti jako Vy a můj syn bude muset za necelé dva roky nastoupit povinnou školní docházku. A vůbec nevím, jak ho před „progresívním pedagogickým myšlením“ zlého pana starosty uchráním.
Marek Stoniš