Do poslední chvíle jsme lavírovali se sestavou béčka a céčka a měnili to dle okamžité situace. Začaly nás totiž trápít nemoci. Nakonec se sestavy B a C vyřešily a nejspíš správným směrem. Oba týmy vyhrály shodně 10:1. Áčko vyhrálo kontumačně, protože Čakovicím celý ansámbl onemocněl.
SK START Praha A vs. TJ AVIA Čakovice C 10:0 wo
Ten samý soupeř jako na podzim, ten samý problém. Soupeři se v termínu zápasu nepodařilo postavit plnohodnotný tým. To bylo na podzim také, aby to nezačala být tradice. Vloni jsme náhradní termín našli díky tomu, že Čakovice mají velkou hernu a stále k dispozici. Tentokrát to bylo těžší. My máme jen pondělí a o blížících se jarních prázdninách to také nešlo. Tam kvůli personálním problémům. Všichni hráči se rozprchnou různě po horách za odpočinkem. Takže se zápas musel kontumovat. Mají to ale čakovičtí smůlu! Nemohli postavit alespoň tři hráče z 18 hráčů na soupisce! Tomu se říká pech…
SK START Praha B vs. TTC Praha A 10:1
Souběžně se zápasem béčka hrálo céčko v Braníku a pět dnů před oběma zápasy se řešily sestavy. V béčku původně neměl hrát Petr s bolavou nohou, které chtěl dát možnost odpočinku. Díky nemocem v céčku se to zkomplikovalo, a nakonec hrát přeci jen musel. Takže do zápasu na domácích stolech nastoupila sestava: Dáša, Honza, Petr a Milan. Hrálo se s posledním týmem, a tak to bylo velmi rychlé, za 1,5 hodiny bylo hotovo.
„Čekal nás zápas s posledním týmem tabulky, tak jsme doufali, že zdravotní rozklad našeho týmu, nebude až takový handicap, když nakonec musel nastoupit i Petr, který měl původně odpočívat, ale plány mu zhatily absence v „Céčku“.
Čtyřhry tentokrát byly hladké, našim soupeřům, ačkoliv ve dvouhře každý z nich hrál dobře, tak dohromady jim to úplně nefungovalo, asi nebyli sehraní. Milan si čtyřhru taky pochvaloval, když po prvním setu změnili s Petrem taktiku, soupeři se mu trefili do hry a další tři sety nebylo, co řešit.
V prvním kole jsme Honza i já vyhráli jasně, Milan prohrál s nejlepším hráčem soupeře, který byl v kontrech o něco jistější a jak je hrál s vysokým odskokem, tak Milanovo rameno dostalo hodně zabrat. Trochu drama byl Petrův zápas s levou rukou hrajícím soupeřem, který měl velmi nepříjemný servis, rozehrával a kontroval z obou stran a jeho údery létaly do nepříjemné zatáčky. Petr se musel hodně hecnout.
V druhém kole jsem si vybrala fakt špatný zápas já. Soupeř hrál skoro celoplošný bekhend a já za celých pět setů nepobrala, jak se s jeho údery vypořádat. Problém ani tak nebyla tráva, jako ten styl, létalo to od něj na konec stolu, do zatáčky s vyšším odskokem a jak se míček nechal odskočit, tak začal kmitat. Když jsem se ho snažila zahrát rychleji po odskoku, tak mi to díky trávě padalo a když jsem to nechala odskočit, tak jsem to kvůli kmitání míčku nebyla schopná pořádně trefit. Když v pátém setu soupeř srovnal mé vedení 5:2 na 5:5, měla jsem pocit, že tohle nemůžu vyhrát. Za stavu 9:10 to už bylo zoufalství. Sice jsem nakonec vyhrála, ale ping pong to opravdu nebyl. Petr svého soupeře jasně přehrával, ale tradičně neudržel pozornost a prohrál se soupeřem jeden set. Honza přehrál snaživého a bojujícího soupeře, některé výměny a Honzova zakončení byla moc hezká podívaná. Milan vybojoval těžký zápas s levorukým soupeřem, a i on přiznal, že mu soupeřův servis dělal problémy, říkal, že jich sežral asi 15, ale co jsem viděla, tak se zatáčkami soupeře se srovnal poměrně dobře.
Petr uzavřel utkání zápasem s trávařem a byla radost se dívat na ty jeho bekhendové topspiny, které soupeř neměl vůbec šanci chytit. Moc hezké pokoukání, tohle bych na ty pro mě nepříjemné styly potřebovala umět.“
Děkuji opět Dáše za report. Projevil jsem přání, aby se k psaní poznatků vrátil Honza, protože i jeho reportáže byly zajímavé, vtipné a mě se líbily. Moc se mu asi nechtělo, tak to zase musela zvládnout Dáša.
TJ ABC Braník G vs. SK START Praha C 1:10
Do zápasu nemohl nastoupit Jirka a Dan (nemoc). Takže nominace byla: Helena, Markéta, Radek a Martin R. Já tam byl na debl a jako náhradník. Jenže Radek během dne avizoval, že mu není dobře, bojuje s teplotou a když přišel a my ho viděli, ihned jsme ho poslali domu. Vypadal hrozně. Takže z náhradníka se stal platný člen týmu. Protože zatím hraji debl s Markétou úspěšně, nechal jsem to tak a šel se zeptat Martina, jestli odehraje debl s Helenou. Odpověděl mi: „Hrát debl s legendou budu považovat za velkou čest!“. Tak bylo jasno.
Oba debly jsme vyhráli. Martin s legendou lehce 3:0. Já s Markétou jsme se trápili. Nastoupili proti nám dva starší borci, oba měli na bekhendech trávu, a zvláště jeden s ní divně kouzlil. Složení v lichých setech pro nás bylo velmi nepříjemné. Když jsem podával tak přijímající neměl problém s mým servisem. Ten druhý podával sendvičem a všechny údery, ať po servisu Markéty nebo ze hry přiklápěl trávou křížem. Sice do mého forhendu, ale měl jsem to šíleně daleko. Složení v sudých sety bylo naopak naší výhodou. Ten, který ode mě v prvním setu přijímal, na mě teď podával. A jen trávou. To bylo něco pro mě. Všechny servisy jsem posílal nekompromisně na drajvem na stůl. Neměli šanci nic chytit. Za stavu 2:1 pro soupeře, ve čtvrtém setu tento hráč změnil to, že už se trávou na mě neodvážil podávat, přesto jsme to uhráli. V posledním setu jsme zahájili v tom nepříjemném složení, ale všechno nám vyšlo a „točili“ jsme se za stavu 5:1 pro nás. Pak už si soupeř nedal ani jeden míč a bylo vidět, že to už položili. Vyhráli jsme 11:1 po velkém výkonu.
V první rundě Markéta s Martinem hráli oba s trávaři. Bez sebemenších problémů to s nimi shodně ukončili rychle ve třech setech. Martin byl o 3 míčky horší než Markéta. Já nastoupil proti hráči na „čtyřce“, ale měl jsem s ním hodně práce, i když se to po prvním setu vůbec nezdálo. Byl to opět hráč s neortodoxním stylem, u kterého člověk nikdy neví kam míček zamíří. Ve druhém setu jsem stále průběžně dvě třetiny setu vedl a vypadalo to na celkem v pohodě vyhraný další set. V závěru opět přišly moje chyby a relativně dost prasátek od soupeře a prohra 14:16. Třetí set jsem vyhrál, ale ve čtvrtém přišlo to, co zažívám poslední dobou nějak podezřele často. Najednou byl stav 3:10 a já začal mohutně stahovat. Za stavu 9:10 ale ode mě přišla taková zhovadilost, že i přihlížející Martin jen obrátil oči v sloup! Šlo se do pátého setu a ten jsem urval vůlí a zkušenostmi. Na vedlejším stole po vyrovnaném boji prohrála Helena se soupeřovou jedničkou. Stav 5:1 pro nás.
Ve druhé rundě hrála Markéta proti druhému trávaři a Martin proti mému soupeři z prvního kola. Co napsat? Zase oba neměli žádnou práci s výhrami ve třech setech. A zase byl Martin na míčky horší, ale zlepšil se, už to bylo jen o dva. Já hrál proti soupeři, který hrál na jedničce, a dalo se o něm říci, že byl jediný z branických, který hrál stylový stolní tenis. A nejspíš mi to plně vyhovovalo, protože jsem ho přejel 3:0. Helena po úžasném výkonu porazila 3:0 trávaře a vůbec to nevypadalo, že by jí tento druh potahu nějak vadil! Vedli jsme 9:1 a mohl jsem balit, protože o rozhodující desátý bod hráli souběžně M + M.
Zápasy dokončili oba současně, a nakonec rozhodoval bod uhraný Markétou. Tentokrát jako by se domluvili (přitom zapisoval výsledky soupeř) a tři sety dopadly úplně shodně: -6,-8,-7!!
TTC Praha H vs. SK START Praha D 10:6
S týmem D je to jako na houpačce. Minulý týden snová sestava, tento týden také dobrá, ale šitá horkou jehlou. Dokonce jsme museli rychle zaregistrovat dceru Karin, Tamar, která byla do soutěžního hraní pinčesu natěšená. Příčinou složitého skládání týmu byla nemocnost a pracovní povinnosti. Hrálo se u soupeře v Ďáblicích. Nejblíže to měl Ivoš, tak byl první volba. Druhým byl Mirek a Karin. Protože třetí nebyl, museli jsme, jak jsem již psal, zaregistrovat dceru Karin.
Výsledek by možná mohl být i příznivější pro nás, ale ovlivnili to dvě skutečnosti. První bylo, dle mého, špatné složení deblů. Debl je základ pro dobrý výsledek a jeden musí být tutový. Chápu, že Tamar byla v novém kolektivu a že jí to ostatní chtěli ulehčit, a tak nastoupila do deblu se svojí maminkou. Špatně! První debl měl hrát ve složení Karin a Ivo. Druhá skutečnost, která ale nejde ovlivnit, že Karin nevyšly dva zápasy. Pozitivní je, že Tamar při své premiéře uhrála na své soupeře sety a to se počítá a je to příslib do budoucna.
Ivoš poslal několik poznámek:
„Nikdo neměl pokyny, ujal jsem se tedy kapitánování. Jelikož postoupit ani spadnout nemůžeme, nechal jsem hrát holky Taussig debla spolu. Teda holky, mámu Karin s dcerou Tamar, ta měla, myslím, premiéru. Hrálo se na stolech u pódia, před bílými radiátory tentokrát kryté kartónem. Proti děvčatům nastoupil s Habou ředitel Fuček, proti nám mladší Merta s Klesou.
Oba debly jsme prohráli přes snahu 3:0 a o celkovém vítězi se zdálo být rozhodnuto. V singlech uhráli Mirek a Tamar dva sety, Karin dva body, já čtyři bez ztráty setu. Celkově 10:6, vítězství domácích bylo zasloužené, zápasy byly rychlé, takže jsem byl na výkop v Leverkusenu doma. Pokud bude Tamar trénovat, mohla by být v příští sezóně platnou hráčkou Déčka.“