Poslední letošní kolo před pauzou bylo díky odloženému zápasu áčka rozloženo do dvou týdnů. Navíc se ještě hrálo odložené páté kolo našeho déčka ze 7. třídy. Hrála se dvě utkání, která by se dala směle nazvat zápasy roku. Naše áčko s Olympem a béčko s Petrovicemi. Všichni se na ty zápasy pečlivě připravovali a díky té svědomité přípravě jsme oba vyhráli.
SK START Praha A vs. PSK Olymp Praha A 10:4
Podobně jako u béčka, i toto utkání by se dalo trochu připodobnit k utkání roku. Za prvé Olymp se stále držel za námi se ztrátou tří bodů. Také by se zápas mohl brát jako prestižní derby, protože je v obou týmech plno hráčů se vzájemnými osobními vazbami. Většina se spolu zná mnoho let, Vilda Rys byl dokonce rok hráčem Startu a Pepa Žáček se to na Startu jako žáček učil pod vedením Pavla Horta v naší herně v Družbě na Václavském náměstí. Nakonec Ňéma, Dáša a já jsme dlouhý čas hráli v Olympu, poté, co jsme byli v roce 2002 odejiti ze Startu tajemnicí Kuncovou. Jirku Jiráska jsme s Ňémou učili na strojní průmyslovce v Betlémské. S Michalem Tůmou se všichni hráči znají od mládežnických let. Jirásek nakonec nedorazil, čtvrtého hrál Milan Veselý, který mi do té party ale moc nezapadá.
Příprava na zápas byla v duchu výše popsaného, dobrá atmosféra. Byl jsem v hale na oba debly. Naši „staří páni“ přehráli lehce ve třech setech Vildu s Michalem a přesunuli se k druhému stolu. Tam svůj zápas bojovali naše mladé pušky s Pepou a Veselým. Máme v klubu plno leváků, a tak od začátku sezóny musí Martin D. s Romanem hrát spolu, protože Ňéma s Martinem R. jsou na sebe zvyklí. Já jsem poprvé sledoval náš levoruký debl a musím říci, že se mi to líbilo. Vzpomínám na dobu, kdy se v Evropě hrála tzv. Evropská liga národních smíšených družstev. V době, kdy za mužskou část družstva nastupovali Milan Orlowski, Pepa Dvořáček a Jindra Panský a přenosy vysílala tehdejší ČST, jsem se díval na zápas proti Anglii. Tam nastupoval jako vůdčí osobnost Desmond Douglas, který hrál levou rukou a v tomto přenosu hrál se svým kolegou, také levákem, bohužel si na jméno nevzpomenu. Debl dvou leváků jsem někdy koncem sedmdesátých let viděl poprvé, ale uchvátilo mě to. A teď to vídám od našich hráčů. Dáša mi poslala zase pár postřehů:
„Poslední zápas tohohle roku, s „Áčkem“ proti Olympu, který nemůže do své herny. Je mi kluků líto, protože problémy paní ředitelka dělala, co já pamatuju, ale takhle se to nikdy nevyhrotilo. Musí to pro ně být hrozně nepříjemné, ale musím říct, že bez ohledu na jejich podmínky, to kvalitu hry Michala nebo Vildy neovlivňuje, oba stále hrají moc dobře a některé údery hlavně Michala byly excelentní a patřily by do vyšších soutěží.
Podle dohody hraje Martin R. čtyřhru + dvouhry, dokud může. Debly tedy hráli Martin R. s Ňémou proti Michalovi s Vildou a Martin D. s Romanem proti zbývajícím dvěma hráčům soupeře. Martin s Ňémou vyhráli docela v pohodě, ale u „mladých“ to byla bitva a kluci bohužel prohráli. I tak obdivuju, že si u debla nezpůsobí úraz, protože jako dva leváci se fakt blbě vyhýbají. Celé to bylo proloženo scénkou, kdy se nejmladší ze soupeřů rozhořčil, že jsem šla na obvyklé místo uprostřed herny na kamna fandit i klukům na zadním stole. Odmítl pokračovat ve hře s komentářem, jak strašně tam vadím atd., no šla jsem zpátky za ohrádky, ale i tak z toho byla výměna názorů nejvíc mezi oním mladým mužem a následně i Martinem B., který se byl na začátek utkání podívat. Mladý muž nás ošklivě znectil, že jeho výhrady nechápeme.
No pamatuju doby, kdy jsme hrávali extraligu, na tom místě stával trenér, který nejenže fandil, ale i kecal do hry skoro po každém míčku a nikdo si nedovolil ani pípnout.
Mladý muž si to se mnou chtěl vyříkávat ještě v dalším průběhu zápasu a byl poněkud dotčen, že jsem to již rozebírat nechtěla. Zápasy byly mnohem zajímavější než zhola zbytečná konverzace. Výsledek celkem sice vypadá dost jasně, ale jednotlivé sety byly skoro všechny hodně vyrovnané a hned 5 zápasů kluci vyhráli až v pátém setu. Ňéma vždycky jen o dva míčky, všechny mohly dopadnout i obráceně. Martin D. se postupem sezóny rozehrál a dle mého odehrál zatím nejlepší celé utkání, když hrál bez většího výpadku všechny zápasy výborně.
Zápas Ňémy s nespokojeným mladým mužem byl ozvláštněn jednak tím, že Jirka dostal i 6 prasat v setu a také tím, že nás mladý soupeř označil za magory. No zcela evidentně nikdo z nás, včetně mé maličkosti se zkušenostmi z extraligy i repre, jsme nebyli dost na úrovni abychom byli schopni, alespoň vzdáleně, docenit úroveň takového soupeře v této soutěži.
Stav 8:4 pro nás, poslední dva zápasy byly přeci jen jednoznačnější v náš prospěch. Roman nepustil Vildu tolik do hry a chudák můj soupeř, který hrál s klukama velmi vyrovnané výměny se nesrovnal s tím, že mu tam kontry lítají jednou z anťáku, podruhé z normálního potahu a není v tom žádné pravidlo, topspin anťákem ho taky nenadchl. Konečný stav 10:4.“
Já k tomu jen mohu dodat: škoda, že na remcala nenarazila Dáša ve vzájemném zápase…
TJ Sokol Petrovice A vs. SK START Praha B 1:10
Toto utkání mělo být zápasem roku. Petrovice se usadily na druhém místě tabulky a celou první polovinu soutěže až do poloviny listopadu byli petrovičtí hráči naprosto bezchybní a stále se drželi našeho béčka jako klíště. Navíc ve svém středu mají hráče Zdeňka Černého, který vévodí statistikám s impozantním skóre 33:1! Tým ve složení Černý, Matoušek a bratři Peckové budil respekt. Zvláště, že na toto utkání nebyl k dispozici Honza. Naštěstí jsme přesvědčili Romana z áčka, aby šel pomoct. Aura petrovických trochu utrpěla dvěma remízami, a navíc při poslední remíze hráli na Žižkově s dvěma náhradníky. Dorazili jsme do Petrovic se šesti hráči (nic nepodcenit): Dáša, Markéta, Petr, Roman, Milan a Martin R. a jako divák „za rohem“ bydlící ještě já. Milan má stále problémy s ramenem, ale srdnatě nastoupil v deblu s Petrem a aby své rameno pořádně prověřil zahráli si pět setů. Dáša prohlásila, že chce hrát s levákem, tedy Romanem. Základní sestava do singlů pak byla: Dáša, Petr, Martin a Roman. A protože byla zápasu přítomna zuřivá reportérka Dáša dávám jí slovo:
„Do Petrovic jsme jeli bez Honzy a trochu s nejistotou, co máme čekat od soupeře, který je v tabulce v závěsu za námi a neprohrává. Navíc já čerstvě po prodělané viróze a Milan se stále zamrzlým ramenem. Za Honzu zaskočil výborně v „Áčku“ hrající Roman, u mě to díky Markétě není problém a na vystřídání Milana dorazil Martin R. + předseda Martin jako fanoušek a soupeři trochu nevěřícně koukali. Situaci nám usnadnili, protože jak mi bylo řečeno chyběli jim jejich dva nejlepší hráči.
Hlásila jsme už při příchodu, že hraju debla s Romanem, protože je levák a věděla jsem, že díky letům odehraných deblů s Martinem a teď doplňkově i v „Áčku“ s Martinem D. nebo Ňémou se dá předpokládat, že se spolu budeme nejméně motat. Dál jsme postavili stabilně hrajícího Petra s Milanem. Na to, že jsme s Romanem hráli prvně v životě, tak první set byl z naší strany bravurní. Druhý jsme pak zase trochu překvapeně zírali, tedy hlavně já, co soupeř provádí s Romanovými rychlými topspiny. Vracel je rychle, jistě a dost tvrdě zpátky a já jsem je vůbec nestíhala. Další set jsme hráli v pro nás lepším postavení a přeci jen víc soustředění, poslední set Roman začal hrát topspin víc namotaný a s vyšším odskokem, soupeř z nich nemohl hrát rány a nebylo už co řešit. Kluci hráli s lepším deblem soupeře a jak mají v oblibě protáhli to na pět setů a jako obvykle s lepším koncem pro ně.
V prvním kole o Petrově zápasu moc nenapíšu, protože ho stihl, co jsem hrála. Můj soupeř byl ten, který tvrdě vracel ve čtyřhře Romanovy topspiny, ale v našem zápase překvapivě nechával tvořit hru mě a když se pokusil zaútočit, tak ty jeho tvrdé rány dost kazil. Na čop mu to nešlo, tak to zkoušel do anťáku a to mu zase lítalo pryč. Roman si v prvním setu zvykal na neobvyklý styl soupeře, ale další dva už vyhrál jednoznačně. Martin R. se trochu trápil se soupeřem, který hrál trávou a chytal, ale dělalo to na mě dojem, že se spíš Martin úplně nesoustředil.
Druhé kolo Petr jako vždy velmi jistá výhra, mě chytající soupeř s trávou taky nepotrápil, protože s ní hrál klasicky, rychlé rozehrávky do ní měl potíže stíhat a anťák mu hodně vadil, Roman svého soupeře taky k ničemu moc nepustil a jediný zajímavý byl zápas Martina R. Martin hrál se soupeřem, který velmi dobře jeho topspiny blokoval a hrál pro Martina velmi nepříjemně, protože ho těmi bloky a kontry honil z rohu do rohu a navíc je i hodně zkracoval, k dovršení všeho pak měl v koncovkách čtvrtého a pátého setu i štěstí.
9:1 pro nás, rozehrálo se další kolo, místo mě šla hrát Markéta a ukázalo se, jak hraje zápas od zápasu líp. Po skoro dvou hodinách sezení smázla soupeře, se kterým prohrál Martin R. úplně neuvěřitelně. Jak hraje u stolu, tak jí zkracování hry nevadilo, a naopak v kontrech byla mnohem tvrdší a přesnější, než soupeř. Petr hrál první dva sety vyrovnaně, ale bylo jasný, že je to spíš proto, že má problém se soustředěním. Před posledním setem zjistil, že Markéta už stihla vyhrát a přestal se s tím mazat. Domů jsme jeli mnohem dřív, než jsme asi všichni čekali, tedy až na Milana, který suše konstatoval, že sestava přeci byla napsaná na 10:1.“
SK START Praha C vs. TJ Mladí veteráni C 10:2
Céčko nastoupilo v sestavě Jirka, Dan, Ivo a Helena. Já jsem tam byl jako náhradník a zahrál jsem si vítězného debla s Ivošem. Soupeř přišel jen ve třech, a protože sedí až na posledním místě tabulky, nevypadalo to na nějaký lítý boj dlouho do noci. To se potvrdilo, soupeř prvně bodoval až za stavu 7:0. S Ivošem jsme naprosto lehce přehráli východoslovanskou dvojici 3:0, druhý debl byl kontumační. V první rundě soupeř v žádném zápase neuhrál ani set a Jirka pomalu vychládal na lavičce. Nehrál ani debl a v prvním singlu na něj vyšla kontumace.
Ve druhé rundě Ivo a Jirka drželi třísetová vítězství, jen Helena věnovala soupeři první čestný bod. Když šel hrát nerozehraný Jirka s ruskou hráčkou soupeře, říkal jsem mu, že si asi moc nezahraje. Odpověděl, že mu to nevadí, že je alespoň na co se dívat. Po druhém kole to bylo 9:1.
Helena nevyužila možnost zápas ukončit, prohrála 0:3 a zápas ukončil opět ve třech setech Jirka. Dan si stěžoval, že odehrál jen jeden zápas. Hrál souběžně s Jirkou, který ukončil celé utkání, když Dan začínal hrát druhý set. Volal jsem na něj, že je konec, ale Dan pokračoval dál, protože si prostě chtěl ještě zahrát. Nakonec jsme to rezolutně utnuli. Byl smutný.
TTC Klánovice E vs. SK START Praha D 10:0 wo
Na termín klánovického zápasu byli k dispozici (včetně lidí z céčka) jen dva hráči (!!!), takže jsme museli zápas skrečovat. Soupeřům jsme se včas omluvili a přišli jsme tak o jeden bod za kontumaci.
TJ Sokol Stodůlky H vs. SK START Praha D 0:10
Pár dnů před Vánocemi jsme ve Stodůlkách hráli odložené utkání z pátého kola. Stodůlky jsou sice předposlední, ale mají stejně bodů jako poslední Konstruktiva s jednou výhrou právě nad tou Kostruktivou. Protože déčko má velké problémy se sestavou kmenových hráčů a musím jim pomáhat my „céčkaři“, řekl jsem, že pokud máme hrát, chci vyhrát. Takže nakonec do Stodůlek odjela sestava Karin, Ivo, Mirek a já. V herně se hrály současně dva zápasy a podle toho to také vypadalo. Druhý byl zápas 6. třídy a Stodůlky měly málo hráčů, a tak proti nám nastoupili jen tři, a ještě k tomu žáci.
Debl vyšel na mě a Iva a bez větších problémů jsme ve třech setech zvítězili. Následovaly tři singly. Ivoš a já jsme vyhráli ve třech setech. Ivo naprosto bez problémů, já po prvním lehoučce vyhraném setu jsem ve druhém musel najednou hodně bojovat, abyc na výhody vyhrál. Třetí set už byl v pohodě, sice ne jako první, ale byl pod kontrolou. Karin si střihla setů pět. Prohrávala 1:2, ale nakonec zápas dotáhla do vítězného konce. Mirek měl „volno“. Ve druhé rundě jsme shodně Ivoš a já ztratili po setu, Karin neměla soupeře a Mirek ve třech setech svého soupeře vyprovodil, dokonce 11:1 ve třetím setu. Odjezd brzo domů.