To už se dlouho nepodařilo! Všechny naše týmy svá utkání vyhrály a bylo jedno, jestli hrají doma nebo venku. Podle výsledku to vypadá, že se nejvíce zapotili hráči v 7. třídě. Naopak možná bez sprchy mohli jít domů borci z béčka, protože soupeř přišel ve třech.
SK START Praha A vs. Slovan KST Bohnice C 10:2
Martin R. stále není dostatečně fit, aby mohl odehrát celé utkání a tak ho v sestavě: Jirka, Roman a Martin D. nahradil Petr. Díky střídajícím se náhradám za Martina, střídá Jirka spoluhráče do deblu jako ponožky. Tentokrát hrál s Petrem, protože mladíci hrají spolu dobře a potvrdili to i v tomto zápase, když vyhráli hladce 3:0. Zkušení Jirka s Petrem naopak lehce podlehli bohnickým 0:3 a bylo vidět, že Petr toho s leváky moc nenahrál.
Hned v prvním singlu se zapotil Roman, když s Ilonou Veletovou nakonec vyhrál po boji 3:2. Petr a Jirka ve svých zápasech neztratili ani set. Martin zápas jasně prohrál. Takže po první rundě 4:2 pro nás.
V následné rundě opět zlobila Ilona, tentokrát Petra a opět to pro ní nebyl vítězný zápas. Petrovi spoluhráči své zápasy zvládli bez větších problémů a stav tak byl 8:2. Z dalšího kola své zápasy odehráli bez větších problémů jen Martin a Jirka a bylo hotovo – 10:2.
SK START Praha B vs. TTC Klánovice B 10:0
K tomuto zápasu se nedá skoro nic napsat. My byli v nejsilnějším možném složení, naopak soupeř dorazil jen ve třech hráčích a chyběli mu první dva hráči soupisky.
Dáša hrála s Honzou debl a šlo jim to náramně. Na další sehranou dvojici, Petr s Milanem, nevyšel soupeř. V první rundě si střihla pět setů Dáša a ve druhé si to zopakovala a přidal se Honza, který ji v tom jistě nechtěl nechat samotnou. Milan dal na 9:0 a následoval kontumovaný zápas. Ve 20,35 byl konec a škoda, že nebyl Pavel mohli chlapci jít na karty.
SF SKK El Niňo Praha J vs. SK START Praha C 2:10
Céčku v sestavě Jirka, Dan a já přišla pomoct Markéta, protože bydlí blízko a nás zase bylo málo. Proti nám nastoupili 3 patnáctiletí mladíci a jedna slečna Aurora z východu. Protože Jirka chtěl hrát debl s Danem, tak jsem hrál s Markétou. Před zápasem jsem se pro jistotu zeptal, jestli to zvládne s levákem a lakonicky mi odpověděla, že se bez problémů přizpůsobí. A taky ano, zatímco kluci potřebovali ke svému vítězství 4 sety, my jsme byli hotoví během tří – 2:0.
V první rundě mí spoluhráči neměli vůbec žádný problém a své zápasy lehce vyhráli. Ne tak já! Hrál jsem proti nasazené jedničce soupeře. Mladý kluk s dobrým spinem a hlavně o dost rychlejší než já. Prohrál jsem 0:3, ale dostal jsem se vždy do koncovek, ve kterých jsem o pár míčků prohrál. Buď mojí blbostí, nebo dobrým úderem soupeře – vedeme 5:1.
Ve druhé rundě se trochu trápil Jirka s Aurorou. Musel odehrát pět setů. Dívčina byla rychlá a forhendové údery měla výstavní. Jirka prohrával už 1:2, ale naštěstí pochopil, že musí hrát víc na střed a do bekhendu ty svoje přímé a liftované údery. Když k tomu ještě přidal svoje obvyklé komentáře, dotáhl zápas do vítězného konce. Ono soupeři na jistotě moc nepřidá, když se Jirkovi povede servis a okomentuje ho nahlas: „No to byl pěkný servis, že jo?“ Markéta a Dan vyhráli, já svůj zápas opět prohrál. Opět mladík a opět rychlý. Všechny sety skončily 11:9. Tentokrát to byl levák, který měl servis vymyšlený na praváky, takže já neměl problém ho rozehrávat případně dlouhý spinovat. Jenže problém byl hlavně v tom, že chlapec byl hrozně rychlý, všechno stíhal, všude byl a po mém rozehrání jsem měl zpátky hrozně rychle kontr úder. To se fakt nedalo stíhat. Takže po druhé rundě 8:2 a zápas nakonec dohráli ve třech setech Markéta s Jirkou.
TJ Malešice E vs. SK START Praha D 5:10
Do Malešic se vydala čtveřice Karin, Mirek, Ivo a Martin. Soupeř byl v tabulce o tři místa před námi, ale měl stejně bodů. Mají tam dva dobré hráče, kteří mají vysoce aktivní skóre, ale zbytek týmu je, i dle bodů ELO, se skóre vysoce pasivním. Naše sestava dávala velkou naději na výhru.
Oba debly jsme vyhráli, protože se nám to podařilo postavit velice dobře. Já s Ivošem jsme hráli proti dvěma dobrým hráčům. Nevím, jak dlouho spolu hrají, ale já s Ivem to spolu mydlíme, co jsme se potkali na Startu, tedy cca někdy od roku 1975 a to přeci musí být znát. Vyhráli jsme 3:1 a Karin s Mirkem 3:0.
V první rundě nečekaně klopýtl Ivo s dvojkou soupeře, jehož postava čněla do výšky možná i dvou metrů. Takže velký rozsah rukou, ale i nohou. Možná to byl ten rozdílový bod. Já jsem překonal velice snaživého soupeře, jehož celkové skóre je 1:25 a ten mě rozhodně ohrozit moc nemohl. Karin přehrála soupeře, který dosud nehrál a bylo to jeho první utkání. Mirek prohrál se soupeřovou jedničkou – vedeme 4:2.
Ve druhé rundě lehce přemohl mého prvního soupeře a já nastoupil proti hráči, co hrál s Karin. Naprosto bez problémů jsem vedl 2:0 po setech 11:2 a 11:4. Nevím, co se stalo, jestli mě to ukolébalo, já začal hrát hůře a naopak soupeř lépe a po vyrovnaných setech to bylo 2:2. Naštěstí zafungovaly moje zkušenosti a servis a já vyhrál 3:2. Na Karin a Mirka nastoupila jednička a dvojka Malešic a oba nedali našim hráčům moc šancí. Ve třetí rundě Ivo opět lehce vyhrál. Já nastoupil proti nejlepšímu hráči soupeře a prohrál jsem 1:3. Po prvním vyhraném setu jsem další dva následné prohrál na výhody. Zvláště druhý mě hodně mrzel, vedl jsem 8:3, pak jsem něco zvoral a navíc jsem dostal neskutečné množství prasátek (ostatně v celém zápase jich bylo jak na půl sezóny). Na druhou stranu musím napsat, že soupeř, ač mu je 69 let, za stolem předváděl neuvěřitelnou rychlost! Třikrát za zápas jsem ho honil skutečně z růžku do růžku a on tak dva metry za stolem všechno uběhal. Dva míče jsem vyhrál já, ale když po jednom takovém extrému nejenže vše uběhal, ale ještě mě pak poslal na párek, tak jsem mu zatleskal a hluboce se poklonil. Karin přehrála soupeřovu dvojku 3:1, ale to nebylo v tomto kole to nejdůležitější. Mirek porazil svého dalšího soupeře 3:2 a udělal ten hlavní rozdílový bod! Vedli jsme 9:5 a nastupovali jsme Ivo a já. Ivo si vzpomněl na svou formu a jedničku Malešic přehrál 3:1, když mu nechal „čuchnout“ jen v prvním setu. Pak už to byl koncert! Já odehrál jen asi 7 míčků a bylo jasné, že soupeři by velmi vadily moje servisy. Nevím, jestli bych vyhrál, ale věřil bych si.