Zápasy posledního kola a dvě dohrávky.

Trochu jsem se odmlčel a moje reportáže mají mírné zpoždění. Bylo tam několik objektivních důvodů a také vidina toho, že letos už soutěže končí. Říkal jsem si, že v době volna na to budu mít více času.

Nebyli jsme také daleko od kuriozní situace, kdy by jeden hráč nastoupil v jednom týdnu za tři družstva. Céčko hrálo s předposledním týmem soutěže, a tak jsme se nakonec rozhodli, že služby Honzy P. nebudeme potřebovat. To že to bylo rozhodnutí skoro na hranici rizika je v popisu utkání samotného. V první části soutěže jsem dadal Honzovi druhé tričko, protože jako „pendler“ ve dvou týmech potřebuje druhé. Jenže teď hrál i za A, tak doufám, že po mě nebude chtít třetí!

V posledním hracím týdnu se hrála čtyři utkání podle rozpisu. Áčko a céčko vyhrálo, béčko a déčko prohrálo. Následující týden, kdy už v soutěžích byly prázdniny, využilo plno klubů v Prazek dohrávkám odložených utkání. Stejně tak i Start a tak béčko hrálo v Braníku a déčko doma s El Niněm. Začneme řádným 11. kolem:

PSK Olymp Praha A vs. SK START Praha A           8:10

Tak tohle utkání mělo všechny znaky velkého derby. Oba kluby se na pinčové mapě Prahy pohybují opravdu dlouho a nastoupily proti sobě mnohokrát. Ještě když SK Start byl TJ Start VD a PSK Olymp byl Rudou hvězdou. Velkou roli hraje i personální propojení. Před sezónou k nám z Olympu přišel jejich dlouholetý hráč a zároveň navrátilec do Startu, Jirka Němeček. Naopak velkou oporou Olympu je bývalý dlouholetý člen Startu, Jirka Hron. Historicky se v obou klubech objevilo hodně hráčů z obou klubů. Členy Olympu v minulosti byli současní Starťáci: Káfa, Dan, Honza A., Martin B, Tomáš a Ivo. Členy Startu v minulosti byli Olympáci: Budiš, Havel a zmíněný Hron. Na utkání jsme se těšili a brali ho velmi prestižně a sestava měla být ta nejsilnější. Jenže jako už tolikrát nám nebylo přáno. Hrát z nejrůznějších důvodů nemohli: Dan, Káfa a Petr K. V den zápasu se pro nemoc omluvil Ňéma! Martinovi zbyli Honza B. a Petr J., která stále není doléčen. Protože však v letošní sezóně herně září v béčku (ale i v céčku) Honza P., tak byl jedinou volbou na místo čtyřky. Opět se zachoval týmově, jako už tolikrát tuto sezónu, a výzvu hrát v áčku přijal.

Musím se přiznat, že jsem měl o nějaký dobrý výsledek na Olympu velkou obavu zvláště, když soupeři nikdo z áčka nechyběl. Po deblech to bylo 1:1 a pak se začali všichni naši borci překonávat. Nedoléčený Petr první dva zápasy neprohrál, bohužel musel poslední dva zápasy vzdát. Honza B. dlouho nehrál, ale vybojoval 2 body a zvláště ten poslední za stavu 9:8 pro nás s Jirkou Hronem, já osobně považuji za vynikající! Kapitán Martin zkušeně vyhrál zápas v první rundě. Pak trochu polevil a já tak docela nechápu jeho prohru s Markem Plocem. Ovšem to, co předvedl náhradník Honza P., to bylo famózní! Čtyři body a pátý v deblu. Zvláště jeho vítězství nad Vildou Rysem je hodnotné, Vilda moc často neprohrává. Honza mi poslal reportáž ze svého pohledu:

„Ve středu po obědě mi zvoní telefon. Volá Martin Rybář. Prý jestli si nechci večer zahrát jedničku na Olympu, že má jedno neobsazené místo v sestavě a nejsou lidi. Souhlasím. Hraje se od 18:30. Přijíždím tak akorát, ale nemůžu se dostat do areálu školy, obchodní akademie. Po několikerém zvonění a marném telefonování jsem se dovolal Jirkovi Hronovi, a ten mi otevřel. V herně už, kromě soupeřů, čekali i naši: Martin R., Honza B. a Petr J. Domácí nastupovali ve složení: Vilém Rys, Jirka Hron, Marek Ploc a Michal Tůma.

Družstvo Olympu je v tabulce za námi a bylo třeba je tam „udržet“. Osobně jsem od toho ale moc nečekal, protože je to už nějaký ten rok, kdy jsem jedničku hrál, a tak nějak jsem nevěděl, co od toho čekat. Na Olympu se mi historicky nikdy dobře nehrálo. Historie se ale má také přepisovat. Po krátkém rozehrání jsme šli na věc.

Čtyřhry 1:1. Honzové otočili zápas ze stavu 1:2 a vyhráli v 9 v pátém setu. Martin R. s Petrem J. dostali ve třech setech s výborným párem Vilda Rys, Jirka Hron. Po první rundě dvouher jsme byli ve vedení 4:2, když kromě Honzy B. jsme své zápasy vyhráli – Honza prohrál s Vildou Rysem. A i nadále jsme skvěle bodovali. Po druhém kole dvouher 7:3 v náš prospěch. Druhý svůj bod přidal Petr J. a já (právě s V. Rysem) a Honza se chytil a porazil Marka Ploce. Bodík v této rundě nechal Martin R. Jirkovi Hronovi. Bohužel, v levém lýtkovém svalu Petra píchlo tak, že do dalších dvou dvouher už nenastoupil. Ve třetím kole jsem bodoval jen já s Markem Plocem a tak se domácí nadechli k závěrečnému náporu. Průběžný stav stáhli na 8:6, stále však pro nás. Když se započítala druhá kontumace Petra, a Martin R. prohrál s Markem P., bylo před posledními dvěma dvouhrami srovnáno 8:8. Na řadě jsme byli zase my. Já si poradil s Michalem Tůmou a fantastický desátý bod dělal Honza B., který 3:1 udolal Jirku H.

Celkově jsme vyhráli 10:8. Škoda Petrova zranění. Z mého pohledu cenná výhra na půdě soupeře v neúplné áčkové sestavě. Mně se utkání bodově vydařilo, za což jsem moc rád, že jsem klukům a družstvu mohl pomoct. Někdy to sedne, někdy ne. V ten večer to sedlo, i štěstíčko bylo, to se to pak hraje. Však to znáte. Děkuji Martinovi a Petrovi za podporu a rady při zápasech (Honza B. hrál paralelně na druhém stole), a potom také právě Honzovi B. za pevné nervy a desátý bod proti zkušenému hráči. Další remízu by nám asi v Praze nevěřili.“

TJ Loko Vršovice D vs. SK START Praha B           10:7

Na Lokotku jsem původně chtěl přijít a odehrát alespoň debl. Jenže v pátek mě čekal lékařský zákrok na zubní chirurgii a necítil jsem se dobře. Soupeři se nás bodově drželi zuby nehty, sestavu mají zkušenou a silnou a tak jsem čekal velký boj s bodovým ziskem pro nás. Nehráli jsme ve slabé setavě: Honzové P. a B., Petr K. a Radek. Zatímco Honza P. potvrdil úžasnou fazónu a neprohrál, Honza B. nedokázal zopakovat výborný výkon z Olympu. Děkuji opět Honzovi P. za jeho komentář:

„Rovnou přiznávám, že těžko se mi hledají vyrovnaná slova – objektivně popsat a hodnotit, co se ve čtvrtek ve Vršovicích událo. Bylo hodně emocí, které svým pozdním příchodem domácího třetího a zejm. čtvrtého hráče Radka Šobáně, vše načalo. Domácí Radek Š. měl ještě tolik „drzosti“, aby poučoval z pravidel, která si vykládal po svém, jak se mu hodilo. Utkání reálně začalo 25 minut po oficiální začátku dle rozlosování – prostě pozdě.

Ani my jsme se nevyznamenali. Za pozitivní zmínku stojí vyhraná čtyřhra Radka a Petra K., Honzové B. + P. neměli šanci. A dále snad už jen výhra Honzy B. v poslední jeho dvouhře s jedničkou domácích D. Břicháčkem a typická bojovnost Radka. Ten sice nebodoval, ale bojoval, nevztekal se, nebyl vulgární, a neměl „blbý kecy“.  Naproti tomu Honzovi B. a Petrovi K. se nedařilo, a žel to svými verbálními projevy dávali najevo. Zvlášť pro Honzu B. to byl „den blbec“, když den předtím rozhodnul o vítězství v 1. třídě, a ve Vršovicích v trojce „jen“ bod. U Petra K. jde hlavně o zdraví, aby se „udržel na nohách“. Je třeba si hodně odpočinout – fyzicky a také psychicky.

Mně se povedlo ve dvouhrách neprohrát, ale ta pachuť z celkového projevu je silnější. Jak už jsem tuším vzpomínal po utkání 5. třídy s Veterány – je třeba potrénovat. Kdo si myslí, že s postupem času si udrží svoji „ligovou“ výkonnost z minulosti bez tréninku, bude nemile překvapen. Možná je to kruté a dost upřímné, realita to však potvrzuje. Hned po zápase jsme si s Radkem B. trénink domluvili. Takže uvidíme, co natrénujeme do dalších utkání.“

SK START Praha C vs. TJ Stadion Žižkov D          10:8

Jak je již zmíněno v úvodu, v domnění, že hrajeme s předposledním týmem soutěže, jsme po kolektivní dohodě „odmítli“ pomoc Honzy s tím, že sestava Radek, Ivo, Patrik a Martin B. je dostatečně silná. Teorie je dobrá, ale v praxi to bývá jinak, zvláště v pinčesu se to občas vše postaví na hlavu. Jak my pinkálisti s oblibou říkáme: je to kulaté! Už po deblech to bylo nečekaně 1:1, když já s Ivošem jsme vyhráli, ale celkem sehraný pár Radek s Patrikem po pěti setech odcházeli se skloněnou hlavou. Po první rundě to bylo vyrovnané 3:3. Radek a já jsme své zápasy vyhráli shodně 3:0 a Ivo s Patrikem shodně 2:3 prohráli. Zvláště Patrik nechal zavzpomínat na časy nedávno minulé, kdy tolikrát v pohodě vedl 2:0 na sety, nic nenasvědčovalo tomu, že by měl mít problémy a ejhle několikrát 2:3 prohrál. Stejně tak to zopakoval i tento večer a hned ve dvou zápasech!

Ve druhé rundě jsem prohrál akorát já se soupeřovou jedničkou a mohu jen litovat prohry v úvodním setu, kdy jsem vedl 9:6 a prohrál. Tento hráč u nás ten večer neprohrál ani jedno utkání. Protože ostatní vyhráli, vedli jsme 6:4 a nejspíš to byla rozhodující runda, protože v následujících to bylo vždy na mini zápasy 2:2.

Ve třetí rundě snad stojí za to, popsat můj zápas. Bylo to 1:1 nasety a ve třetím setu jsem prohrával 2:7 a přesto vyhrál 11:7. Místo toho, abych toho využil prohrál jsem čtvrtý set a musel hrát pátý. V něm jsem na otočce prohrával 1:5 a vzápětí 1:7, přesto jsem začal stahovat a srovnal na 9:9. Pak už to bylo o servisu na obou stranách a naštěstí jsem v pravou chvíli soupeřův servis eliminoval a vyhrál!

Ve čtvrté rundě Radek prohrál se soupeřovou jedničko v pěti setech, Ivo také v pěti setech vyhrál a šli jsme hrát já s Patrikem. Patrik skončil své vítězné utkání ještě přede mnou. Možná i to způsobilo, že jsem v pátém setu své utkání vzdal. Měl jsem nějaký dobrý „dotahovací“ den. V tomto utkání jsem ve dvou setech prohrával o 4-5 míčků a vyhrál ty sety v koncovkách. V pátém setu jsem prohrával opět v koncovce 5:8, dotáhl jsem a vedl 10:8 a měl servis. První nebyl až tak dobře provedený a soupeř toho využil a bodoval. No využil, s problémy vrátil ani nevěděl jak a já to zazdil. Na soupeři bylo vidět, že je silně frustrovaný z toho, že možná ztrácí vyhraný zápas. Šel jsem na další servis a ten se mi naopak velmi povedl a soupeř ho pěkně „sežral“. Zařval jsem, ruku v pěst a šel jsem podat soupeři ruku. Jeho spoluhráč, který mu fandil jen protočil oči v sloup a smutně odcházel zabalit pálku. Mí spoluhráči se radovali. Soupeř však najednou řekl, že míček škrtnul o síťku a chce nový míč. Odvětil jsem, že se mýlí a pokud škrtal proč se vehementně snažil servis odehrát. On prý, že nehrál, jen se snažil zvednout ruku na znamení nového míče, hrací ruku, cha cha! Ptal jsem se jeho spoluhráče s tím, že to přeci musel vidět. Ten, který míček probodával očima, pak je obracel v sloup v rezignujícím gestu na prohraný zápas, mi do očí tvrdil, že se zrovna nedíval, protože stál zády a koukal na ripstole!!! Po dlouhé debatě jsem se nechal přesvědčit na opakování servisu, jenže soupeř vyrovnal a prohlásil: „Vidíš vole, pravda se ukázala!“ To na mě už bylo moc a protože ze strany soupeře padla divná sprostá slova, řekl jsem, že s podvodníkem odmítám hrát a odešel jsem od stolu. To se fakt už nedalo. Kdyby Patrik nevyhrál, tak bych to nejspíš neudělal.

SK START Praha D vs. AC Sparta Praha N             0:10

Další výsledek s nulou na našem kontě. Je to nějak opačně. Po loňské sezóně, kdy přišla nějaká dílčí vítězství v jednotlivých zápasech jsem čekal, že to bude letos ještě lepší. A není!

 A jak to bylo v dohrávkách?

TJ ABC Braník B vs. SK START Praha B                5:10

Dohrávka 9. kola byla v Braníku. Když jsme měli hrát v termínu, tak ráno v den zápasu jsem byl jediný hráč, v průběhu dne se přidal druhý. Třetího bych nejspíš sehnal někde v déčku. Požádal jsem soupeře o odlad, bylo mě vyhověno, a tak jsme se jim pěkně odvděčili a porazili je. Nastoupili jsme v sestavě: Martin R., Honza P., Radek a já. Dobrá sestava pro utkání s předposledním týmem soutěže. Máme však nějaké „štěstí“ s takovými soupeři. Moc nechybělo a bylo to možná drama. Počítal jsem dobře před utkáním: vyhrajeme oba debly a Martin a Honza neprohrají. Začalo to dobře, oba debly se vyhrály. Radek s Martinem překvapivě celkem lehce, já s Honzou jsme se trápili pět setů. Pak Honza a Martin vyhráli, Radek a já jsme prohráli. Radek ale nemusel, vedl 2:1 a v pátém na otočce vedl a prohrál v koncovce 11:13. Hrál s J. Rumlem, který vyznává podobný styl hry jako Radek. Byly to výměny pumelenic na obou stranách. Já hrál se Skoumalem a první dva sety jsem prohrál na výhody, třetí vyhrál na výhody a jen čtvrtý už měl normální průběh. Tento hráč přitom „neublíží“, všechny míče soupeře vrací ze střední vzdálenosti (musím uznat, že dobře) bez razance. Takhle ve třetí rundě porazil Martina lehce 3:0!!! Jen vracel a Martin tam lítal jak čamrda a Skoumal vracel a vracel. Když musí tvořit hru, je to špatné. A právě když hrál s Radkem a musel tvořit, prohrál. Honza ten večer držel fazónu z posledních zápasů a ten večer neprohrál! Ve druhé rundě jsme vyhráli všichni čtyři, ale jen Honza ve třech setech porazil Čiháka mladšího, jinak všichni jsme vyhráli v pěti setech!

Překvapilo to u Martina, který hrál se střelcem Rumlem, který hraje na první úder, někdy ještě možná i na druhý. Soupeř dá servis nebo jeho servis vrátí a v chvíli přilétne neskutečná bomba, která většinou ani nejde vrátit. Je pravda, že když mu protihráč vrací, tak nemá co hrát. Martin proti němu první dva sety hrál hrozně naivně a jakmile jen trošku míček zvednul, tak přišla pumelenice a Martin šel míček sebrat. Ve třetím setu zabral a stále si mumlal „pod vousy“, že přeci s ním nemůže prohrát. Dodržel to a po boji vyhrál 3:2. Já hrál s mladším Čihákem, porazil ho v pěti setech a dobře si zahrál. Po zápase jsem říkal, že jsem prohrál s pinkálisty a porazil stolního tenistu. Čihák totiž hraje dobře a úderově se blíží trénovanému stolnímu tenistovi. To se potom hraje dobře, protože když takový hráč chce zahrát spin, zahraje spin, když chce vrátit soupeřův spin blokem, vrátí ho blokem. A nikoliv jako jeho spoluhráči, kteří „klohní“ údery sami mnohdy nevědí, jak to vrátí na stůl. Po druhé rundě jsme vedli 8:2, vzápětí ve třetí porazil Honza střelce Rumla lehce 3:0 a bylo to 9:2. Jenže pak prohrál již zmíněný Martin, Radek i já a tak to celé musel ukončit hráč měsíce prosince, Honza!

JÉ! To se mi líbí, ten hráč měsíce! To bych mohl vyhlašovat ve druhé části každý týden! Jen jestli to nebude moc subjektivní. Ale co, všechny ankety jsou subjektivní.

 SK START Praha D vs. SF SKK El Niňo N    3:10

Na začátek utkání jsem se přišel podívat. Chtěl jsem pozdravit Pavla, který musel nastoupit do utkání. Musel? Ano musel. Zatím v této sezóně ještě nehrál a kvůli pravidlu v SŘ musel odehrát jedno celé utkání, aby nebyl vyřazen ze základu družstva D, protože to by znamenalo, že by musel zmizet i ze soupisky céčka, kde by třeba mohl ještě někdy vypomoct. Protože soupeři čekali na čtvrtého, odešel jsem, aniž bych se dočkal zápasu.

Když jsem viděl výsledek, zajásal jsem s tím, že Pavel nejspíš bodoval. Viděl jsem totiž hru soupeřů, když se rozehrávali a říkal si, že tady nebude mít Pavel problém. Jedno vítězství Pavel má, ale kontumační, soupeři byli nakonec ve třech. Ve druhé a třetí rundě prohráli všichni, Pavel v pěti setech.

Kdyby hráči déčka hráli pinec stejně, jako umí jejich členka Pavla péct vánočku, byli by nedostižně první v tabulce! Dostal jsem od Pavly před Štědrým dnem její vánočku, kterou jsem si drze objednal, a měl jsem krásné kulinářské vánoce!