Smutná zpráva pro pražský pinec, dvě dohrávky a Káfa má o kroužek víc!

V průběhu jarních prázdnin se v celé Praze dohrávala z různých důvodů odložená utkání. I my měly dva takové zápasy. Áčko se Spartou a béčko s Oázou. Naši hráči „napříč hráčským spektrem“ této pauzy využili k tréninkům. Patrik opustil svého robota a pozval si ke kvalitnímu tréninku Honzu A.

Ve Francii místní parlament schválil novelu školského zákona. Podle něj se už nebude smět používat oslovení rodičů matka a otec, ale bude se muset mluvit o „rodiči 1“ a „rodiči 2“. Údajně je to proto, aby nebyli diskriminováni stejnopohlavní rodiče. Ponechám stranou polemiku o stejnopohlavních rodičích. Mě by zajímalo, kdo v takové vysoce homofobní rodině (manželé, muž a žena, kteří mají děti) bude tím číslem jedna a kdo dvojkou. To zase zavání diskriminací pohlaví. Chtěl bych být jednička. No jo, co když se ale začnou ozývat další menšiny, budeme pak mít rodiče 3, 4, 5 atd? Ach jo!

Smutná zpráva

V neděli 17. února 2019 zemřel ve věku 92 let doyen stolních tenistů v Praze, pan Lumír Ruzha, několikanásobný mistr světa a Evropy veteránů. Ještě vloni byl na MS v Las Vegas (stříbro) a po návratu prohlásil, že končí s reprezentačními starty. Jak symbolické.

Vždy, když jsme se potkali, ač starší zdravil mě první a prohodil se mnou pár slov. Teď se někde nahoře bude potkávat s Ríšou Habrychem, a ten ho jistě pozdraví: „Dobrý den pane Růžo“. Ríša si totiž vzal do hlavy, že spojení písmen z a h musí dát ž. Tolikrát jsem mu vysvětloval, že to tak není, nedal si říct.

Jeden život skončil a druhý začal. Mě se 16. února narodil vnouček a už mu sháním malou pálku…

AC Sparta Praha F vs. SK START Praha A             9:9

Výsledek vypadá dobře a před utkáním bychom ho asi všichni brali. Ještě víc bychom ho brali ke konci utkání, kdy to zase vypadalo na nešťastnou porážku 8:10. Jenže Martin v předposledním zápase zabojoval, a i když prohrával 1:2, nakonec to otočil a vyhrál a my vedli 9:8. Souběžně hrál Petr K. poslední utkání a vedl 2:0 na sety, ve třetím vedl 4:0 a podle zpráv přihlížejících byl soupeř na ručník. Petr J. (byl tam jako divák) napsal: „Petr vedl 2:0 a ve třetím 4:0 a soupeři přemlouvali Petrova protihráče, aby Petrovi nešel podat už ruku“ Z pohledu Sparty dobře že tak neudělal. Najednou se něco stalo (já to znám, viz můj první zápas v pondělí) a Petr lehce prohrál následující 3 sety! Mohlo se k nám štěstí otočit čelem a my mohli vyhrát 10:8.

Přítomnost Káfy byla znát, hned to byly tři body. Možná byl nabuzen, jak mu ten, kdo dělal zápis, změnil jméno. Nad „u“ v příjmení mu přidal výrazný kroužek. Taková blbost a ono se to nedá skoro vyslovit. Je jen škoda, že Dan bodově nedržel svůj standard a udělal jen body dva.

SK START Praha B vs. SK OÁZA Praha B              10:5

K dohrávce proti Oáze proti sestavě z prvního kola nastoupil místo Patrika Martin. A jako vždy to byla posila více než kvalitní! Soupeř provedl proti domácímu zápasu také jednu změnu a také k lepšímu, tedy dle žebříčku. Naše změna však byla lepší.

Náš debl číslo jedna hrál v klasickém složení Honza – Martin B. Byl to učebnicový příklad toho, jak složení hráčů může v jednom setu vyhovovat a ve druhém nikoliv. Všechny sety byly velmi vyrovnané, první set jsme vyhráli my, druhý soupeř, třetí zase my a čtvrtý opět soupeř. Nebyla to náhoda, prostě i pocitově nám to složení v sudých setech nevyhovovalo. V pátém setu to bylo o tom, že jsme šli na obrátku s vedením 5:2, a i když soupeř v tom svém „lepším“ složení dotahoval, naše zkušenost slavila úspěch. Druhý debl ve složení Martin R. a Jirka přejela soupeře lehce 3:0. Oba vyhrané debly byly dobrým počinem.

Průběh prvních dvouher vypadal výborně. Honza, Jirka a Martin R. své soupeře deklasovali shodně 3:0. Já měl k podobnému výsledku velice blízko. Vedl jsem 2:0 na sety a vše se dařilo. Jenže pak se zase něco zadrhlo. Soupeř, ač pravák, měl famózní bekhend a s forhendem bojoval. Já jako levák mám naučeno jednoduše křížem útočit do bekhendu pravákům. První dva sety jsem bravurně odpovídal na soupeřovi hrozně rychlé sklopky bekoušem a neměl jsem problém. Od třetího setu soupeř začal své údery bekhendem tlačit ještě víc ze stolu ven a já přestal stíhat. Blok v hlavě mě navíc nedovolil přehodit výhybku a hrát víc do forhendu, kde byl u soupeře evidentně větší problém. Martin se mě to snažil gesty nějak vysvětlit, ale na celou délku tělocvičny jsem to nejspíš nepochopil a tlačil se stále do stejných úderů a do stejných míst. Porážka 2.3 mě velmi mrzela, navíc jsem se vyšťavil fyzicky a prohrál i další utkání. Tenhle soupeř se snažil dost pohybovat, ale zvolil nějakou špatnou obuv a hrozně mu to klouzalo. Neustále vykřikoval, že to je hrozné, jak u nás klouže podlaha. Že byl jediným, kdo měl tento problém, mu jaksi nedocházelo. Navíc, když už bychom připustili, že nemáme podlahu jako taraflex, tak je to po celé tělocvičně všude stejné. Ne jako na Oáze, kde za jednou půlkou stolu to klouže jako na ledě (psal jsem o asi napastované podlaze v reportáži z Oázy) a za druhou půlkou téhož stolu to neklouzne vůbec. Ve druhé rundě vyhrál jen Martin R. a tak se soupeř dostal na dostřel – 6:4! Jirka prohrál s mladíkem z Prachatic, kterého v první dvouhře přejel rozdílem třídy Honza. Tento hráč měl skutečně zajímavý styl. Na první pohled evidentně samouk, bez odborného vedení. Když někdo z nás přešel do útoku a spinoval, mladík si odskočil do vzdálenosti cca 2 metrů za stůl a soupeřovy údery jen narážel. Čekal vzadu až míček ztratí rotaci, bekhendem vracel na soupeřovu polovinu. Bekhendem? Palec hrací ruky vysunutý uprostřed forhendové strany pálky, pálka natočená držátkem skoro kolmo k podlaze a už to strkal. Je nutno přiznat ale, že odstrkal všechno! Martin R. s ním musel bojovat pět setů, když první dva prohrál. Zmírnil intenzitu úderů a snažil se soupeře přitahovat kraťasy ke stolu. Tam už pak měl problém. Ten zápas s Honzou jsem neviděl, ale předpokládám, jak znám Honzův styl, že to byly rychlé spiny, ale po celém stole a ze všech možných míst. Martinovy ostré spiny, ale stále křížem byly vodou na jeho mlýn. Jakmile to Martin poslal po lajně, byl problém.

Nakonec se vyhrálo, jako desátý bod se počítal Martinův boj s klohňou. Pojistil to Honza, který sice hrál až za Martinem, ale ten s těmi klouzavými botami si během tří setů dal dohromady jen 11 míčků.