Dvě dohrávky odložených zápasů

Áčko a béčko dohrávaly v období jarních prázdnin odložená utkání. Áčko s Nuslemi 13. kolo a béčko s Petrovicemi 17 kolo. Zatím co o sestavě áčka nebylo pochyb vzhledem k Martinové výletu do Mexika a pracovním povinnostem Honzy B. v Jihlavě, sestava béčka se rodila ještě pár hodin před utkáním.

SK START Praha A vs. TJ Sokol Nusle B     10:3

Áčko hrálo v nejsilnější sestavě a bylo to hned znát. Nuselští vůbec nepřišli v nějaké nazdárkovské sestavě a navíc dorazili v pěti: Radnicová, Plch, Hrabě, Kocábek a Kára. Posledně jmenovaný nakonec hrál jen debl. Lenka se postavila za stůl po delší době a byla jediná, která měla aktivní skóre zápasů (2:1).

Naši borci vyhráli oba debly. Káfa s Ňémou lehce 3:0 přejeli Vaška s Lenkou, Sláďa s Petrem museli vybojovat perných pět setů s dvojicí Pavel a Petr! Bylo docela překvapivé, že debl nehrál Jirka Plch, borec, který společně s Vaškem dělá většinu bodů Nuslí. Jako jediný připravil porážku J. Němečkovi z Rebelu! Musela tam asi být nějaká indispozice, protože skóre 0:3 mě k Jirkovi moc nepasuje! Pavel taktéž nevyhrál ani zápas a po dvou bodech Lenky přidal ten třetí Vašek Hrabě. Z našich borců zářil Ňéma, který neprohrál ani jednou, když porazil i Lenku!

Bylo to důležité vítězství a když kluci porazí v prvním utkání po prázdninách Spartu a Olymp prohraje s El Niněm, už se nedá sestoupit. A neumím si představit, co by se muselo stát, aby Olymp vyhrál na Kotlářce zvláště, když Niňu jde ještě o postup!

TJ Sokol Petrovice C vs. SK START Praha B                   8:10

To zase byl nápor na moje manažerské dovednosti. Utkání se odkládalo proto, že v řádném termínu byli k dispozici vlastně jen dva hráči, resp. 1,5 hráče: zdravý a natěšený Radek a nemocný já. Odložilo se na pátek 28.2. a bylo vše včas naplánováno. A tak jsem se těšil na sestavu: Honzové A., P. a B. a s nimi Radek. Jenže! Honza P. mi v neděli volal, že se mu změnily plány a nemůže přijít, naštěstí se ohlásil uzdravený Jirka (!!) a tak jsem ho nominoval. V týdnu nebylo ještě jasné, jestli stihne přijet Honza A. z Liberce, kde pracuje. Naopak Honza B. mě ujistil v úterý, že v pátek určitě dorazí. Jediná jistota byl Radek. V pátek v poledne volal Honza B., že je pracovně v Jihlavě a určitě to nestihne. Honza A. mi dal docela velkou naději, že zápas stihne, a tak jsem hledal někoho čtvrtého. Volal jsem Pavlovi a Adamovi, ale ani jeden na poslední chvíli samozřejmě nemohl. Už jsem to viděl černě, že kluci budou ve třech, když najednou zvoní mobil a na displeji je jméno Martina. Říkal jsem si, proč mi volá z Mexika, jenže on se hlásil už z domova. Resp. z práce s tím, že jak má přehozené hodiny je čilý a je v práci. Tak jsem ho rovnou nominoval na večerní zápas a on s tím souhlasil! Měl jsem čtyři hráče!

Soupeř nastoupil proti nám v tom nejsilnějším, co mohl postavit, my měli ještě rezervu. Byl jsem zvědavý na hru Jirky po třech měsících, které promarodil s kolenem. Jirkovi evidentně žádná přestávka nedělá problém. Hrál velmi dobře, jako by ještě minulý týden byl v zápasovém zápřahu.

Vyhráli jsme oba debly a jak se ukázalo, byl to velmi důležitý výsledek. Měl jsem v úmyslu postavit jeden super pár (Martin, Honza A.) a jeden pár pro překvapení (nerozehraný Jirka a Radek). Nakonec lehčeji přešli přes soupeře Radek s Jirkou, i když to byl boj. Oba debly se hrály jako přes kopírák, naše dvojice vedly 2:0, soupeř v obou případech srovnal na 2:2, ale páté sety patřily zase nám!

Singly nezačaly dobře, Martin prohrál lehce s Indem ve třech setech, Jirka a Radek své zápasy také prohráli, a tak jediný, kdo udržel po první rundě stav 3.3 byl Honza A. Jirka prohrál lehce 0:3, ale hrál se Zdeňkem peckou, který vyznává podobný styl jako Jíra. Tedy rovné údery po celém stole, jen Jirka prostě dlouho nehrál. A Zdeněk se začínal rozkecávat.

Ve druhé rundě už naši dva nejlepší potvrdili role favoritů lehkými výhrami 3:0. Jirka hrál s Indem a to opravdu po třech měsících nečinnosti nešlo vyhrát. Radek klohnil pětisetový zápas se Zdeňkem a ten ho nejspíš ukecal. To je hrozné, co toho petrovický sokol namluví. To je pinec s vyprávěním pohádek. Navíc jsem objevil ještě novinku. V Petrovicích se hraje tak, že stoly jsou vedle sebe. Zdeněk sleduje opravdu vše! Žádný úder svůj nebo soupeře nenechá bez komentáře. Stihne sledovat vedlejší stůl a při své hře ještě povzbuzuje spoluhráče vedle! Když zjistí, že na vedlejším stole skončil set, je schopen mezi svými údery požádat někoho, aby zapsal výsledek do zápisu!

Ve třetí rundě opět Honza s Martinem vyhráli, Radek neměl s Indem sebemenší šanci, ale utrhl se Jirka a vyhrál ve třech setech! Ve čtvrté rundě nejdříve prohrál Martin – Zdeněk ho ukecal a následně Ind završil čtyřbodový večer vítězstvím nad Honzou. Musím napsat, že Martin by zcela jistě neprohrál, ale bylo na něm vidět, jak na něj najednou sednul ten obrovský časový posun. Od svého druhého zápasu, začal působit docela malátně a unaveně.

Po zápasech Honzy a Martina to bylo 8:8 a já doufal alespoň v remízu. Jirku však předchozí vítězství naladilo na vítěznou vlnu a svého soupeře porazil 3:2, když už prohrával 0:2, v pátém setu to bylo dokonce 11:2! A co bylo důležité, bylo to, že se pochlapil Radek a porazil svého soupeře 3:1! Je pravda, že jsem mu stál celý zápas za zadkem a stále na něj vysílal povely, jak má hrát. On umí dodržovat taktiku, zvláště když zjistí, že je správná, ale musí se mu to stále připomínat. Největším zlozvykem je jeho couvání od stolu. Radek dá třeba servis u stolu a couvne o půl metru, dá první úder a couvne o metr, odehraje třetí úder a zase jde o krok dozadu. Průšvih je, když soupeř zkrátí hru. To následuje velký vzdech, vyšpulený zadek, nohy tři metry za hranou stolu, ale tělo se snaží být blíže a vypadá to komicky. Nestíhá! Ale dobré vítězství zvláště, když ještě v poledne v den zápasu to vypadalo velmi bídně!