V áčku byli pro tento týden použitelní jen dva hráči, a proto se odkládalo. Dělá to plno týmů, tak proč ne i my. Béčko si vyšláplo na druhý tým tabulky. Byl to boj v režii Jirky. Céčko po demolici týmu bakteriemi chorob nevyhrálo ani zápas.
TJ Sokol Nusle Praha A vs. SK START Praha A odloženo
Utkání je po domluvě klubů odloženo na úterý 12. prosince 2017. Áčko bude mít docela co dělat, protože v pondělí hrají utkání s Orionem. A při občasných zdravotních potížích mám obavu, aby nemusel hrát někdo z béčka.
SK START Praha B vs. SK Dolní Měcholupy A 10:8
Na tento zápas přislíbili účast opět naše možné posily: Martin a Honza P. Doplnili je Honza A. a Jirka. Já si zahrál jen debl, protože Honza P. opět z pracovních důvodů musel debl vynechat a dorazil až na singly.
Vítězství se rodilo velmi těžce, vůbec jsem nepředpokládal, že nám soupeř bude klást takový odpor. Navíc takové sestavě, vždyť to je to nejlepší, co můžeme postavit! Na body to bylo v podstatě kolektivní dílo, ale jinak to byl velký večer velkého mága a herce v jedné osobě – Jirky!
Začal perlit už den před zápasem, kdy se mě pomocí SMS ptal, jestli může přijít později, že dcera má nějaké vystoupení a on tam chce jít. Dostal vynadáno, že to bychom také mohli být na začátku zápasu dva, tak ať nad tím ani nepřemýšlí. Přišla od něj strohá SMS: Ok trenéra, rozkaz! Po příchodu do šatny nás všechny začal přesvědčovat, že tam je jen do počtu. Na otázku proč, odpověděl: „Vždyť jsou druhý, tady nemůžu vyhrát!“. Dostal vynadáno, že to vzdává brzo a navíc je to hra na hru. Připomněl jsem mu zápasy s Bohnicemi, kdy nezavadil o bod a následně zápas na Žižkově, kde vyhrál všechno.
Zápas začal debly, já nastoupil s Honzou A. a slíbil mu, že nezopakuji zápas s Bohnicemi. Už jen proto, že hráče Měcholup znám a nejsou mezi nimi pitomci. Makali jsme, ale soupeř byl lepší. Navíc Honzovi trvalo nezvykle déle jeho zastřelování a zkalibroval se, když už bylo pozdě. Naštěstí druhý debl, Martin s druhým Honzou, v pěti setech vyhrál, takže 1:1.
Těch pětiseťáků bylo dnes požehnaně. Z osmnácti zápasů rovnou deset a zápas na tři sety byl jen jeden. V prvních sedmi zápasech jsme vždy dotahovali jednobodové vedení soupeře. Od stavu 4:4 se to otočilo a jednobodové náskoky dotahovali měcholupští.
První runda skončila smírně 2:2. Nejdříve Honza A. prohrál se soupeřovou jedničkou, tedy jedničkou dle zápisu. Byl to levák, který uměl opravdu dobře spin forhendem, ale to bylo vše. Na bekhendu měl sendvič, ale dělal mu spíše problémy. A další z těch hráčů, kteří mají „zázračný“ potah, ale sami nikdy nevědí jak to tím potahem vrátí. Navíc v zápase s Honzou nebyl schopen bekhendem přijmout jakýkoliv Honzův servis. A že Honzův servis nepatří k těm nebezpečným, je to vlastně jen uvedení míčku do hry. Honza prohrál podle mě díky tomu, že se ještě kalibroval. Minimálně 70% soupeřových bodů byly Honzou nevynuceně zkažené míčky.
Druhý Honza porazil měcholupskou posilu ze Sparty a Martin v jediném třísetovém zápase vyprovodil svého soupeře. Jirka šel hrát s jedním z měcholupských bratrů. Vloni ve 4. třídě jsem ho u nich porazil 3:0. Jirka prohlásil: No jo, má tam trávu, tak to nemám šanci. To nemohu vyhrát. Je nutné připomenout, že v loňské sezoně s tímto hráčem hrál 2x a vždy ho porazil (3:2, 3:0). Začal zápas a Jirka každý jím zkažený míček komentoval: „no jo tráva“, „no má tam trávu, no“, „mě ta tráva vadí“, „tráva, já to na ní neumím“. Po prvním prohraném setu jsem mu říkal, ať to pořád neříká, že pak soupeř ví, že mu to vadí. Na to mi odpověděl, že to soupeř moc dobře ví a odcházel ke stolu a zvolal: „tráva mě vadí, ale já ho porazím“! No a druhý set vyhrál. Jenže pak už to nešlo. V tomto zápase byl Jirka ještě docela „málomluvný“. On jinak komentuje v podstatě každý míček nějakou průpovídkou. Martin se vždycky velmi dobře baví.
V další rundě prohrál Honza P s levákem, prohrával 0:2, vyrovnal na 2:2, ale pátý set prohrál 10:12. Martin po prohraném prvním setu s trávařem, zapnul na vyšší obrátky a zápas vyhrál. Honza po pěti setech odcházel poražen v zápase s Radkem Procházkou. Všechny zápasy kluků byly vyrovnané a dramatické, ale zkracuji to, protože se musím zase dostat k Jirkovi. Hrál své utkání na vzdáleném stole, takže všechny jeho obvyklé průpovídky jsme neslyšeli. Hrál s bývalým sparťanem, který má podobný styl jako Jirka, kontry po celém stole. Tady v tom utkání byl ale Jirka lepší. Sice se zápas hrál daleko, ale jedna situace byla komická. Jirka vždy poctivě hlásil stav skončeného setu, i když počítal soupeř (samozřejmě, že si k tomu vždy něco přidal). První set vyhrál a hlásil: „Tak jsem vyhrál 12:10“, po skončení druhého setu hlásil: „Tak teď von vyhrál úplně stejně jako já, tedy 10“. Zahlásil poctivě výhru ve třetím setu a po prohře ve čtvrtém zahlásil: „Šest hosté, musím hrát pátý set“.
V pátém setu vedl Jirka 4:1, dal na 5:1 a já čekal, kdy se budou točit. Jirka se k tomu neměl a soupeř vypadal rozpačitě, ale když Jirka byl tak suverénně na své straně, zůstal i on na své. Někdo z nás zbývajících vykřikl, že by se měli otočit, ale Jirka na to s jistotou: „Vedu 2:1 na sety, strany se nemění“. Jenže to už zbývajících osm lidí Jirkovi říkalo, že je to pátý set. Stále tomu nevěřil, ale pak se přesvědčit nechal a s pusou od ucha k uchu vydržel ještě dalších pár míčků.
Další runda: Martin prohrál se Sparťanem, Honza A. v pěti setech porazil trávaře a Honza P také v pěti setech Radka. Jirka rundu začínal s dosud suverénním levákem. Hrál zase vzadu a začal famózně. Soupeři nedával vůbec žádnou šanci a vyhrál první dva sety rozdílem třídy! Jenže si možná myslel, že to takhle půjde i dál, ale splakal na výdělkem. Další dva sety prohrál. V průběhu pátého setu sice tahal stále za slabší konec, ale závěr byl z Jirkovy strany parádní a leváka nakonec porazil.
Poslední rundu začali jedničky, tedy Martin a levák. Martin vyhrál celkem v pohodě první dva sety, ve třetím to byl boj, který si na svoje konto připsal soupeř. Ve čtvrtém setu Martin vedl 6:2, ale set prohrál 8:11. V pátém se přetahovali, ale soupeř ho dotáhl ke svému vítězství – 8:7. Martin si potom hrozně nadával s tím, že takové zápasy se prostě neprohrávají. Honza A. porazil kontraře, když už 1:2 prohrával. Honzova bojovnost je příkladná – 9:7 a remíza jistá. Honza P. s trávařem vyhrál první set, ale další tři sety patřily soupeři – 9:8.
Jirka nastupoval k důležitému utkání. Štěstí bylo, že remíza už byla jasná a Jirka má docela šťastnou povahu, že si moc nervy nepřipouští. Alespoň to tedy dobře maskuje za svůj typický blažený úsměv. Jirka vyhrál všechny liché sety, a tudíž završil celý večer svou třetí výhrou v pořadí a my vyhráli celý zápas. Soupeře nejspíš rozhodil některými špeky. Už jen to, že když soupeř počítal, tak mu Jirka každý výrok momentálního stavu schválil. Soupeř zahlásil třeba 3:2 a Jirka na to: „Jojo, to je správně“, nebo ten stav přímo zopakoval. Opravdu za každým (!) stavem Jirka pronesl nějaké krátké vyjádření ve smyslu souhlasu s hlášením. Mě by to tedy docela sr…lo! Ale v hlase Jirka neměl ani náznak nějaké škodolibosti nebo ironie.
Když si před servisem šel namočit soupeř podrážku (podlaha byla nevytřená a celkem klouzala) a odešel od stolu směrem k hadru, Jirka situaci komentoval: „Co je, kam jdete?“ A když viděl, že k hadru, prohlásil: „Aha je sucho!“.
Je sucho, to by mě fakt nenapadlo zahlásit. Zajímavé je také to, když Jirka dá soupeři prasátko. První reakcí na takovou situaci je skoro vždy smích. Po uklidnění se pochopitelně omluví. Také to Jirkovo vykání všem soupeřům v nich může někdy navozovat dojem, že si z nich střílí. Prostě pokud soupeř není evidentně základní školou povinné dítko, tak se vyká.
SK START Praha C vs. Sokol Žižkov D 0:10
Sestava na toto utkání byla naplánovaná celkem silná, i když se hrálo s druhým týmem soutěže: Vašek, Radek, Ivoš, Tomáš a náhradník Adam. Nejdříve požádal Ivoš, zda by z hráče základu nemohl být jen náhradníkem. Bylo mu vyhověno a Adam byl zařazen do základu. V pondělí ráno poslal zprávu Vašek, že je opět nemocný a slíbil zařídit příchod náhradníka Ivoše. Než to stačil udělat, tak přišla zpráva od Ivoše, že je také nemocný!!! Já, když se tyto jobovky dozvěděl, jsem už byl v kanceláři a rozhodně jsem odmítl jít si zase nakoupit věci na zápas. Helena nemohla přijít a tak jsem povolal Pavla, neboť bydlí blízko Střeláku a doufal jsem, že by mohl hrát. Nezklamal a nastoupil.
Jenže sestava Radek, Adam, Tomáš a Pavel. Z nadějné sestavy se rázem stala sestava, kdy vítězství by se rovnalo zázraku. Výsledek, myslím, hovoří za vše! Jediný Tomáš vybojoval pětisetový zápas, jinak to byly jednoznačné záležitosti hostů.
Ztráta céčka na nesestupové příčky je sice malá, ale aby se to zachránilo, tak se obávám, že by za C musel nastupovat pravidelně Patrik a já. Jenže! U Patrika nelze předpokládat, že při poslancování bude stíhat všechny zápasy béčka, natož aby ještě hrál za další tým. Já se nehodlám fyzicky zlikvidovat. Navíc by tím pádem nemohli hrát další hráči týmu. Takže to asi necháme osudu.